Ridlex Seznamka

Andílek - ageplay

Poprvé
Šel jsem nervózně chodbou. Čekala na mě v posledním pokoji. Byl jsem natěšený, byla tak nevinná. Nedokázal jsem se ovládat. „Ahoj Nikolko,“ vešel jsem dovnitř. Trnulo ve mně, když jsem ji tam zahlédl sedět na postýlce. Byla tak okouzlující. Odjakživa jsem měl rád jen mladé dívky. „Dobrý den“ pozdravila nazpátek, při tom jsem sledoval, jak se posouvá na kraj postele. Poklepala na místo vedle sebe. Rozhodl jsem si věřit. Třepal se jí hlas. Snad nejsem až tak děsivý, pomyslel jsem si. Pomalu jsem si k ní přisedl. Vedle mě byla ještě drobnější než ve skutečnosti je. Bylo trochu trapné ticho a já se rozhodl to změnit. „Směl bych Tě obejmout?“ usmíval jsem se přívětivě. „Já nevím Pane, nejspíš ano Pane“ zněla její odpověď. Jemně jsem ji vzal, byla tak lehoučká, a položil si ji do klína. Objal jsem ji. Přes všechno to oblečení jsem necítil ani její malinká prsa. Bylo to hezké. Pomalu jsem se uvolňoval a ona taky. Chvíli jsme tak zůstali, ale pak jsem ji zase nechal v klidu sednout. Nejspíš jsem se zamyslel, protože mě nečekaně oslovila. „Pane?“ její jemný hlásek byl tak krásný. „Ano Nikolko?“ rád jsem jí naslouchal. „Zdálo se mi, že jste trošku mimo, jste nervózní?“ v té chvíli jsem ji chtěl povalit pod sebe. Byla tak starostlivá, strašně mě to vzrušovalo. Přisedl jsem si k ní blíž s úmyslem se jí už konečně dotýkat, byla přece bezbranná. Pohled do dětských vystrašených očí mě však přinutil zpomalit. Ona mi přece důvěřovala. „Tohle nesmíme, já.. neměl bych na Tebe sahat, jsi přece ještě dítě.“ zavřel jsem oči. „Vem si ji“, promlouval ke mně jeden hlas, „Nedotýkej se jí“, říkal ten druhý. „Pane, chcete se mě dotýkat?“ položila mi ruku na stehno. Pohladila mě opatrně jako by měla strach. Já přece z porcelánu nebyl, ale nejspíš jsem tak musel působit. Tahle otázka byla už předem odpovězená. Věnoval jsem ji pohled. V pokojíku bylo utlumené světlo, všechny záclony zatažené a vzduch byl čistý. Ale i tak se zdálo že oči jí jen září. Její tvář, byla tak nádherná, už jsem z ní oči nespouštěl. Nechápal jsem, jak se mi mohla tak čistá a nevinná dívka tak oddaně nabízet. Jak mi mohla důvěřovat? „Co máš.. co máš pod tou mikinkou?“ pootevřel jsem zvědavě ústa jako když bych chtěl něco dodat a chytil jsem lem její bílé mikiny. Zrovna taková hloupá otázka mě napadla, jsem blbec. Mikina byla ale tak jemná, že jsem se nepouštěl. Ona se na mě natočila a sedla si do tureckého sedu. Ruce schovala do klína. Pořád jsem se nepouštěl. „Já.. mám pod ní tílko Pane“ špitla mým směrem. Zahleděl jsem se překvapivým výrazem v obličeji, začal jsem být vzrušený. Pustil jsem lem mikiny a dal si ruku do klína. Doufal jsem, že mě to uklidní. „Pane?“ postavil jsem se, ignorujíc její oslovení. Podíval jsem se na ni, znova už po několikáté během pár minut. Přistoupil jsem k ní. Snažila se ani nehnout. Zatlačil jsem ji jednou rukou do postele, poslušně si lehla. A já na ni. Seděl jsem na ní ale ne plnou vahou. Nahnul jsem se k ní blíž, dotýkal jsem se letmo rty jejího lalůčku. Dýchala tak rychle. „Pane..“ oddechovala. Rukama se opřela o mou hruď, snažila se mě odtlačit. Byl jsem z toho vzrušený. „Pane.. jste moc rychlý, nelíbí se mi to..“ vzpírala se rukama. Šeptala tak, že jsem to sotva slyšel, ale nebyl jsem až tak omámený. Slezl jsem z ní. Moje erekce se otírala o spodní prádlo a moc jsem si přál, aby to její bylo taky už pryč. Ucítil jsem pohlazení po zádech. „Pane, musíte se mnou mluvit, já pak nevím..“ pohladil jsem ji po rtech. „Omlouvám se, už to neudělám.“ pokýval jsem hlavou, abych to potvrdil. Lehce jsem se usmál a když jsem uviděl její úsměv začalo mi zase rychle bít srdce. „Můžu Ti sundat oblečení?“ sáhl jsem jí na rukáv. Nevěděla co říct. „Nestyď se, jsi nádherná“, dodal jsem. Když byla mikinka dole, uviděl jsem, jak se tílko zohýbalo do trojúhelníkové tvaru v místě, kde měla ta svá malinká prsa. Jak její tělo bylo hubené a nohy a ruce drobné. Na ponožkách jsem si dával obzvlášť záležet. Div jsem vzrušením nezavrčel, když jsem zjistil, že její nechtíky byly nalakované červeným lakem. Jemně jsem si je ohmatal a zjistil jak voní. „Použila jsi ten levandulový olejíček, jak jsem Tě prosil..“ zkonstatoval jsem. Ona se hezky usmála. „Ano Pane“ přikývla. Můj úsměv byl šibalský a mé úmysly daleko za hranicemi toho, co si mohla ona představit. Jemně jsem ji po chodidlech hladil. Její prstíky, nárt, kotníky… Poznal jsem, že se jí to líbí. Cukala koutky úst a zhluboka se nadechovala. Když byla po tomto zase uvolněná, sundal jsem si svůj zelený svetr. Poklepal jsem si na stehna. „Sedni si prosím Nikolko,“ natáhl jsem ruku a ona mě za ni jemně chytila. Sedla si na mě obkročmo. Jak roztáhla nohy, odhalily její kalhotky trošku víc než bylo zatím nutné a já měl nutkání ji tam pohladit. „Tak teď mi rozepni košili, zlatíčko,“ pohladil jsem ji po tváři. Byl jsem nadržený jako nikdy. Třásly se jí ruce, ale poslušně rozepínala knoflíček po knoflíčku. Studem jí hořely tváře, čekal jsem na tuhle reakci. „Sundej mi tu košili, nestyď se,“ pobízel jsem ji a ona se snažila koukat jinam. Jakmile ze mě košile spadla, zhluboka jsem se nadechl a vydechl. Voněla levandulí. Použila všechno, jak jsem chtěl. „Pohlaď si mě zlato,“ řekl jsem rozvážně. Ucítil jsem malé dlaně jak zkoumají poprvé mužské tělo. Jemně mi pohladila ruce a ramena a zastavila se na mé hrudi. U toho jsem jí jemně hladil tvář. Cukala sebou, bála se každého pohlazení a mě ten strach naplňoval. Ten její strach z neznámého. Položil jsem dlaně na její boky a trochu ji rozpohyboval, cítil jsem jak její části dole pulzovaly. Když si na to zvykla, řekl jsem: „Klekni si“. Když se do toho neměla, dodal jsem: „Neboj se, nebudu agresivní. Teď si svleču kalhoty a pak budeš pokračovat Ty, Nikolko.“ Udělal jsem tak, jak jsem řekl a ona mi pak s malou pomocí svlékla i spodní prádlo. Její vlásky byly jemné a voněly bylinkami. „Který si použila? Ten zelený nebo oranžový?“ ptal jsem se na šampon. V tomhle jsem jí dal na výběr. „Ten zelený Pane,“ usmála se roztomile. Souhlasil jsem, taky mi voněl lépe. Nedívala se mi do klína. Vzal jsem její dlaň do své a ukazoval jí, jak se mě má dotýkat. Bylo to tak správné a špatné zároveň. Když se mě dotýkala, bylo to nádherné. „Nahoru a dolů zlatíčko, nehledej v tom nic víc,“ usmál jsem se. Zaklonil jsem jemně hlavu a pootevřel ústa. Pak mi došlo, co tomu chybí. „Zlatíčko? Chceš teď použít své sliny a pak použijeme olejíček nebo naopak?“ zavrčel jsem vzrušeně. Celá se otřásla, věděla, že si musí vybrat. „Asi to první Pane,“ odpověděla stejně roztřeseným hlasem. Olízl jsem si lehce rty a přivřel oči. Dlaní jsem jí zajel do vlasů a něžně ji hladil. Trošku se přišoupla k okraji postele a nahla se nad můj klín. Nechala stéct pár svých slin na moje přirození a pak to ochotně roztírala po celé délce. Nechal jsem si to líbit, ale dlouho jsem u toho nehodlal zůstat. „Stačí Nikolko,“ pověděl jsem milým tónem a vysadil ji na postýlku. „Já už jsem nahý, ale Ty máš pořád spodní prádlo,“ můj šibalský úsměv nepoznala, vlastně nemluvila chvíli vůbec. Mlčela, s pootevřenými rtíky, koutky rtů se jí lehce nadzvedávaly. „Chtěl bych Tě osahávat, zlatíčko. Sahat tam, kde se Tě ještě nikdo nikdy nedotýkal,“ povídal jsem a při tom jsem se k ní opět přibližoval. Přikývla. Sundal jsem ramínko dětské podprsenky a pak i to druhé. Byla trochu ztuhlá, krátce jsem ji objal. Pak jsem to z ní skoro až strhl. Zapištěla. Mohlo mě to naštvat, ale chtěl jsem, aby to udělala. Začal jsem ji hladit. Dotýkat se. Povalil jsem ji pod sebe. Přestala se bránit. Strach jí v tom bránil. Bylo to rychlé. Byl jsem moc vzrušený. „Je to nádherné,“ komentoval jsem, když jsem se do ní snažil zasunout. Z počátku to šlo těžce, olejíček tomu nepomohl, ale tu bolest jsme překonali. Užíval jsem si její dětské tělíčko. Zpočátku pomalu a klidně. Když jsem hleděl do jejích skleněných očí, myslel jsem, že víc snad vzrušený být ani nemůžu. Byla tak vlhká, snad úplně všude. Pod každým přírazem se třásla a kroutila. Oddechoval jsem těžce. Vrčel jsem a vzdychal. Byla tak zpocená, kňučela a naříkala. „Ne prosím,“ vzdychala přidušeně. Rukama se snažila skrývat své tělíčko, zatímco jsem ji zneužíval. Když jsem se blížil k vrcholu, vysunul jsem z ní. Lehl jsem si na záda. Přemístil jsem ji nad sebe. Opět jsem rychle přirážel. „Kurva, jsi tak úzká!“ Vyvrcholil jsem. Byla jak hadrová panenka a to udělalo můj orgasmus ještě lepším. Seděla na mě, já ji pomalu plnil. Objal jsem ji a zavřel oči. Líbal jsem ji na ouško a hladil po zádech. Třásla se. „Zlatíčko? Jsi tu se mnou?“ zašeptal jsem. Chvíli se nic nestalo, ale pak jsem ucítil vlhko na hrudi a pochopil. „Bolí to?“ zašeptal jsem. „Ano Pane,“ pověděla tiše a snažila si utřít slzy. Utřel jsem je za ni a opatrně z ní vysunul. Bolestně u toho vzlykla. Musel jsem ji očistit, byla špinavá. Neměl jsem rád špinavé dívky. Oblékl jsem se a vzal ji do náruče. „Pane, užil jste si to?“ zeptala se, když jsem ji nesl chodbičkou do koupelny. Neodpověděl jsem, nepřišlo mi to vhodné. Napustil jsem vanu teplou vodou a nasypal do ní, tentokrát růžovou, sůl. Z košíčku jsem vzal plátky růží a tělové mléko. Připravoval jsem to, zatímco ona už seděla ve vodě. Omyl jsem něžně celé její tělíčko. „Už se o Tebe budu starat jenom jako o princeznu,“ pověděl jsem. „Už neplač zlatíčko,“ pohladil jsem ji po vlasech. „Už jsi zase čistá, tak jak máš být,“ usmál jsem se. Malé vzlyky ustaly a ona se taky maličko pousmála. Mluvit nebylo třeba. Vypustil jsem vodu a vytáhl ji z vany. Zabalil do ručníku a odnesl opět do mojí ložnice. Položil jsem ji do postele a vzal jejího plyšáka. Sebrala ho do náruče a skrčila se do klubíčka. A já pěkně za ni. Byla nahá, napadlo mě, že jí to mohlo být nepříjemné. Oblékl jsem jí svůj svetr a přikryl nás. „Pane? Spíte?“ ozvalo se za chvíli. Chtěl jsem, ale znělo to důležitě. „Copak zlatíčko?“ zamumlal jsem do peřin, její vlásky opět krásně voněly až to šlo cítit celým pokojem. „Pořád to bolí,“ šlo to poznat z jejího hlasu. „Pořád to bolí Pane,“ opravila se, ale teď mi na tom nezáleželo. Začal jsem ji hladit. „Pšš, byla jsi moc hodná, víš.“ uklidňoval jsem ji hezkými věcmi, dokud neusnula.