Encasement na chatě (část 1.)

Punčochy Podle skutečných událostí…


Rozhodl jsem se využít svého nesplněného přání k narozeninám, které mi slíbila moje žena Káťa. Přání, že bude tři dny oblečená celá od hlavy až k patě do punčochových kalhot, neboli do takzvaného „pantyhose encasementu“. K tomuto účelu jsem pronajal na poslední tři dny roku horskou chatu.

Dorazili jsme na místo těsně před západem slunce. Vytáhl jsem z auta sportovní tašku a menší kufr, uvnitř chaty zapnul topení a pak jsem se vrátil ven za svou ženou. Fotila si panoráma hor mobilním telefonem. „To je pro holky,“ oznámila mi a ve tváři se jí objevil starostlivý výraz, jaký má snad každá matka.
Chvíli jsme se oba kochali výhledem a pak jsme vešli do chaty. „Tady je snad větší zima než venku,“ roztřásla se.
„Topení jede, za chvíli tady bude teplo. Ještě rozdělám oheň, ať máme atmosféru,“ prohlásil jsem a zamířil ihned ke krbu s připraveným dřevem.
„A já se zatím připravím,“ v hlase se jí objevila nejistota. „Nechceš se rozloučit s tímhle obličejem?“ ukázala na sebe a vykouzlila na svých prochladlých rtech šibeničný úsměv.
„No jasně,“ taky jsem se usmál. Nechal jsem dřevo dřevem a přešel k ní. Pohladil jsem ji po studených červených tvářích a políbil jsem ji. „Nashledanou za tři dny.“

Světlo z ohně zaplnilo prostor před pohovkou, rozsvítil jsem jednu ze dvou lamp na stolku po stranách a z tašky jsem vytáhnul láhev sektu a dvě skleničky. Posadil jsem se na koberec a začal se přehrabovat v krbu pohrabáčem a čekal jsem na Káťu. Ani ne po chvilce se otevřely dveře ložnice a z nich vyšla postava celá v hnědých silonkách, oblečená v lehkých světle zelených šatičkách a v sandálkách na vysokém podpatku stejné barvy. Postavil jsem se, abych na ní lépe viděl. Vypadala nádherně. Dvě vrstvy silnějších lesklých silonek jí deformovali obličej, ale pořád byla poznat. Prošla přes místnost ke mně.
„Jak vypadám?“ zeptala se nesměle.
„Jsi… Jsi… Nádherná, fantastická…“ neudržel jsem se a začal jsem jí líbat. Cítil jsem látku silonek, měl jsem chuť natlačit si její tvář na mou. Po krátké chvilce se moje pusa oddělila od její a oba jsme vydechli. „Mám sekt,“ musel jsem roztříštit myšlenky. Popadl jsem láhev a vytáhl špunt. Ruka v silonkách připomínající tlapku uchopila skleničky a já do obou nalil pěnivý nápoj až po okraj.
„Nechceš mě náhodou opít, že ne?“ zažertovala.
Pohovka byla sice pohodlná, ale oba jsme si sedli na koberec před ní. Skleničky cinkli o sebe a já začal sledovat, jak přes silonky usrkává sekt, kolem pusy měla látku punčoch celou mokrou. Byl to pohled k nezaplacení.
„Jsi překrásná,“ prolomil jsem ticho a stále jsem fascinovaně sledoval její silonkami obalenou hlavu, rozpláclý nosík a vlhké rty. Místo odpovědi mi dala pusu, chutnající sektem vsáklým do látky.
Po zbytek večera jsme seděli a pili. Nejdříve sekt a pak jsem vytáhl z tašky balení šesti plechovek jejího oblíbeného piva. „Tak teď jsem si jistá, že mě chceš opít,“ řekla s přiopitým tónem.

Čas plynul jako voda a já si všiml, že Káťa usnula. „Kačí,“ snažil jsem se jí probudit, ale marně. Vzal jsem jí do náruče a přenesl do ložnice, posadil ji bezvládnou na postel a snažil se jí svléknout. Nejspíš jí to probralo, ale když jsem jí přinutil zvednout ruce, hned zase odpadla. Šatičky se mi z ní povedlo sundat, čímž jsem odkryl pohled na její nahé tělo v silonkách. Punčocháče přecházející z hlavy na hrudník a také nohy. Její tělo bylo horké, jemné a nádherné. Škoda, že spala. Zul jsem jí body, uložil ke spánku a políbil ji na čelo. Pak jsem si dal sprchu a šel spát.
Co jsem nečekal, bylo noční probuzení. Lehce jsem otočil hlavou ke své ženě. Vzdychala. Došlo mi, že masturbuje. Nechtěl jsem ji přerušovat, poslouchal jsem ji a po očku sledoval. Nejspíš o mně nevěděla. Zvláštní, domu jí musím nutit do encasementu, ale možná, že se jí to začíná líbit. Nu což. Poslouchal jsem vzdychání, slyšel jsem čvachtavé zvuky a slyšel i jak si cucá vlhké prsty. Pak ztichla. Usnula. Já naproti tomu nemohl.

Pokračování příště…