Ridlex Seznamka

Manažer a jeho děvka II

V kanceláři
Těch čtrnáct dnů se neskutečně vleklo. Nemohl jsem dočkat odpoledne, kdy spolu s Aničkou zase zůstaneme sami a pořádně si to rozdáme. Tedy já si to rozdám s ní. Ve čtvrtek za dva týdny jsem ji znovu rezolutně sdělil: „Zítra tu spolu Aničko znovu zůstaneme déle. Přijďte v nějakých sexy minišatech, samozřejmě silonky, vezměte si vyšší kozačky. Kalhotky přes celou zadnici, větší, ne tanga.“

Po tom co jsem si nadiktoval, v čem ji chci šukat, jako obvykle bez dlouhého odmlouvání přikývla.

Druhý den vypadala neuvěřitelně. Krásný černý minišaty, široký pásek, kozačky, vlasy stáhnuté dozadu širokou čelenkou, jako by mi sama chystala obličej k pořádnýmu vymrdání! Prsa i zadeček se ji pod šaty pěkně vyvalovaly, každý se za ní ten den ve firmě musel otočit. Užíval jsem si pocit, že odpoledne bude jen moje a dopředu vymýšlel, co všechno s ní spáchám za prasárny. Minule se ukázalo, že zkousne dost, tentokrát jsem tedy hodlal přitvrdit.

„Mám pro vás přichystanou zálohu, pokud tedy budu spokojen a vše půjde podle mého přání,“ řekl jsem ji po příchodu do své kanceláře, když se podnik vylidnil. Věděl jsem, že nejspíš nemá prachy a chtěl jsem si ji trochu získat. Zamával jsem ji před očima pětitisícovkou. „Dneska to bude platba cash, ale musíš se snažit,“ vyhrknul jsem. Pak jsme k ní přistoupil a vrazil jí jazyk do pusy.

Začal jsem tvrdě. Líbal jsem ji a rukou pevně tisknul obě půlky zadnice. „Doufám, že sis pořádně namasírovala anál. Víš, jinak to mám rád,“ pošeptal jsem ji do ucha a zajel ji rukou pod šaty. Měla na sobě větší krajkový kalhotky, pod než jsem rychle strčil prst, abych podráždil její anální otvor.

„Tohle vypij,“ podal jsem si sklenici s čirou tekutinou.

„Co to je?“ lekla se.

„Neboj se, jen tě to trochu rozhicuje,“ culil jsem se. „Vážně se nemusíš ničeho bát,“ zdůraznil jsem, jak nejseriózněji jsem uměl a v druhé ruce stiskl pětitisícovku.

Dala si říct a sklenici vypila.

Otočil jsem ji k sobě zády a přitisknul ke stolu. Stáhnul jsem si kalhoty a slipy a začal ji ocasem přejíždět přes její sexy šaty. Mezitím jsem jí jazykem jemně laskal ušní boltec. Rukama jsem ji držel kolem boků. Krásně voněla. Po chvíli jsem ji vysadil na stůl, nechal ji kleknout a ztopořelým údem začal přejíždět po punčochách a kozačkách. Čtyři dny jsem si ho nehonil, chci to do ní dneska pořádně užít! Však je tady od toho, kurvička jedna!

Sklidil jsem věci ze stolu a poručil ji, ať si na něj lehne. Na záda. Hlavu spustila přes hranu stolu a já k ní přistoupil. Bylo jasné, co bude následovat. „Kuř,“ řekl jsem. Chytila ho a strčila si ho do pusy. Bylo to něco úplně jiného! Narážel jsem ji do zubů a spodního patra. Ona mi ho svírala nehtíkama, mydlila jazykem, já se svíjel rozkoší.

„Ano dělej,“ šeptal jsem. „Vem si ho, sněz ho, sežer ho!“

Snažila se. Cpala si ho co nejdál, jako by ho chtěla polknout. Trochu u toho kuckala a to jsem ji ještě šetřil. Pořád diktovala tempo ona. Teď jsem se ho chystal převzít. Chytil jsem ji rukama pod hlavou a začal přirážet. Byla to drobnější holka, ale pusu měla pořádnou. Narval jsem ji ho tam celého. Šukal jsem jí na plný pecky, co to šlo a kam až to šlo. Brzo mě to samotného unavilo.

„Slez,“ poručil jsem. „Lehni si tady na ten malej konferenční stolek.“ Když tak učinila, sednul jsem si nad ní. „Lízej mi koule.“ Bez odmlouvání se dala do díla. „Teď řiť,“ pokračoval jsem. „Olízej mi řitní otvor.“ Moc se ji asi nechtělo, ale po chvíli jsem přeci jen ucítil mezi půlkami teplý jazyk. „Do ruky. Vezmi ho do ruky a vyhoň mi ho,“ poručil jsem si další slast.

Lízala mi prdel a rukou mi nad sebou honila čůráka. Já seděl zapřený o ruce nad ní, kdybych povolil, asi bych ji ten malej bloňdatej kvicht rozsedl. Byl jsem napumpovanej k prasknutí, rozhodl jsem se tedy neotálet a vypustit první dávku semene. „Víc, přitlač,“ hekl jsem a Anička poslechla. Za chvíli ze mě tryskalo sperma přímo na černý minišaty, které jsem ji stále nesvlékl.

Ruce má šikovný, pomyslel jsem si. Když jsem z ní slezl, tvářila se trochu dotčeně, že jsem ji potřísnil jako nějakou šlapku. Šaty byly z hrubší látky, asi to půjde špatně dolů a cestou domů bude v autobuse vypadat jako prase. Utřít si prdelku kapesníčkem jako minule by bylo určitě snazší. To ještě nevěděla, co si na ni chystám dalšího.

„Za těch pět litrů si to snad vypereš,“ řekl jsem, otíraje si pot z čela. Nalil jsem si panáka whisky a zapálil cigáro.

„Tak jak se ti líbí v nové práci?“ využil jsem intimní chvilku k osobnímu rozhovoru.

„Je to dobré. Baví mě.“

„Včetně našich seancí?“

„Nevím, co mám na to říct, pane vedoucí. Měl jste to jako podmínku. Nedělám to ráda. Potřebuju peníze.“

Taková odpověď mi stačila. Je moje. Přes den v práci jsem se k ní choval maximálně slušně. Korektně. Jen jednou za čtrnáct dnů odpoledne se proměním v nekontrolované zvíře, zmítané sexuálními pudy. Co na tom? Každej to máme v sobě. Když se najde čubka, ochotná to tolerovat, proč ne. A Anička ochotná byla!

Mé rozjímání přerušil náhlý výkřik. „Panebože, mně se chce strašně na velkou! Hrozně mě najednou rozbolelo břicho,“ zasténala Anička.

„Není divu, vypila jsi projímadlo,“ zasmál jsem se. „Zřejmě dochází účinku. Takže milá dámo, teď budete dělat, přesně co vám řeknu. Sedněte si k počítači a pište…“

„Pane vedoucí, hrozně to bolí, musím na záchod!“ žadonila.

„Hovno, ty děvko!“ vykřikl jsem hrubě. „Sedni si a piš. Platím tě jako sekretářku a teď tě potřebuju. Tak holt se posereš do kalhot, co mi je potom?“

Vraštila obočí, nechápavě a takřka s bolestnými grimasami kroutila ústa. Další prasárnička, co jiného. A pořádná! Načasovat se to povedlo skvěle. Schválně jsem ji až do teď nesvlékal. Schválně jsem ji nechal šaty a velké kalhotky. Jen ať se jí to má kam roztéct!

Pravdou je, že projímadlo účinkovalo neskutečně. Žádná tuhá stolice, pořádná srajda. Anička seděla u počítače a na můj povel psala totální bláboly, co jsem narychlo vymýšlel. Kroutila se u toho bolestí a brzo samozřejmě tlak ve střevech nezvládla. Uslyšel jsem odporné mlaskavé zvuky. Posrala se!

„Pane vedoucí, proč tohle všechno?“ svíjela se v bolestech a v ponížení.

„Tady kladu otázku já, couro!“ hulákal jsem jak zvíře. „Podívej se na sebe, jak smrdíš. Fuj tajksl!“

Postavil jsem ji a olíznul ji obličej. Přitom jsem ji pevně chytil za zadnici, kde to zvláštně čvachtalo. Řídká hovna ji tekla po punčochách až ke kotníkům. Hrozně mě to vzrušovalo. Na ní to bylo viditelně moc. Cukala se, lehce vzpírala, byla jak kus ledu. Měl jsem strach, jestli jsem to nepřehnal.

„Uděláme to za desítku!“ vytáhl jsem poslední trumf. „Dobře, že patnáctku. Deset tisíc ti dám hned, pět dostaneš s výplatou. Však já už si to tady nějak proúčtuju. Spokojená?“

Nepřišlo žádné přikývnutí, nicméně ticho a sklopené oči šlo vnímat jako souhlas. Byl to pro ni hrozný balík. Přistoupil jsem k ní zezadu a přimáčkl ji ke stolu. „Dneska nepotřebujeme žádnej gel,“ pronesl jsem škodolibě. „Promazáno máme!“ Nadzdvihl jsem ji šatičky a smrad, který se už tak rozléhal místností, ještě zesílel. Odlepil jsem ji od zadnice kalhotky a trochu je stáhnul. Dával jsem si pozor, abych do toho nesáhl prsty. Všude tekly hovna.

Pomalu jsem přiložil znovu tvrdý ocas na střed prdelky a začal si hledat cestu mezi půlky. Brzo jsem ji našel. Ohnul jsem ji a začal přirážet. Čvachtalo to a ukrutně páchlo. Holka vážně něco vydrží, říkal jsem si. Naštěstí tyhle děvčata moc nejí, všiml jsem si, že nesnídá ani neobědvá, takže příval řídké stolice nebyl tak strašný.

Anička úplně otupěla. Do teď se snažila držet mého příkazu z předešlé šukačky, to znamená aspoň trochu vše prožívat, vzdychat a podobně. Teď byla jako kus dřeva. Dokonale ponížená! Když jsem si dosyta užil její prdelky, poručil jsem ji, aby se ke mně otočila čelem a klekla si. Obrat činila velmi pomalu, s obavami. Když se naše pohledy střetly, všiml jsem si, jak zezelenala.

„Dodělej mě pusou,“ řekl jsem.

„Vy jste se zbláznil?“ opáčila. „Tohle už vážně nemám zapotřebí! Co si o mě myslíte?“

„Dělej kurvo. Jsou to tvoje hovna, přece se jich nebudeš štítit! Očisti ho a dodělej mě pořádně pusou!“

Chytil jsem ji za ramena a stlačil na zem. Najednou jako by docela rezignovala. Žalud mi i přes hnědý obsah jejich střev, jímž byl silně potřísněn, rudě zářil. Něco takového ještě nezažil! Jak doklekla, nacpal jsem ji ho do úst. Byla docela apatická, prakticky vůbec nespolupracovala, takže ji musel pusu vyšukat, jako bych jí mrdal kundu.

Na milou Aničku to bylo po pár vteřinách moc. Nepočítal jsem s tím, ačkoli se to asi dalo čekat. Vedle obsahu střev mě v mžiku seznámila i s obsahem svého žaludku. Lomcoval jsem to do ní naprosto bezohledně a ona přitom blila! Brzo jsem ucítil na břiše, ocasu i koulích podivný pocit tepla a uzřel, že má sekretářka přeci něco obědvala. Děsně mě to rajcovalo!

„Dvacet tisíc a tuhle prasárnu děláme naposledy!“ vykřikl jsem těsně před orgasmem, protože jsem nechtěl, aby náhle ucukla nebo snad úplně utekla.

Brzo jsem byl hotov. Někde v potoku zvratků a hoven se ztratil můj poslední výstřik semene. Byla to apokalypsa. Pode mnou seděla má sekretářka špinavější a smradlavější než poslední prase v chlívě, nad ní majestátně postával ukojený šéf. Skončil jsem docela unaven, psychicky vysílen a štítil jsem se sáhnout na vlastní ocas. Nutit k něčemu dalšímu Aničku už jsem opravdu nechtěl. Obával jsem se, jestli dojde aspoň do koupelny.

„Vstávej a jdi se umýt. Mezitím to tady vytřu. Náhradní oblečení ti nějaký odvezu, ať máš v čem jet domů,“ říkal jsem co nejklidnějším hlasem. Vstala a mlčky odešla. Já otevřel okno a dal se rychle do díla, protože zápach začínal být nesnesitelný.

Po dlouhých dvaceti, možná třiceti minutách přišla z koupelny. Bylo to jako zázrak. Nebyla tam sprcha, takže jen za pomoci umyvadla, mýdla, žínky a ručníku ze sebe dokázala všechno dostat. Stáhla punčochy a spodní prádlo, šaty záhadným způsobem vyčistila. Trochu páchly a pořád na nich bylo pár fleků, ale jelikož odnesly mé běsnění ze všech svršků nejmíň, dalo se v nich existovat. Na nahém těle měla jen ty šatečky a boty, které jsem ji jako jediné předtím vyzul.

Zadívala se na mě pokorně i vyčítavě zároveň. Taky unaveně. S očima upřenýma do prázdna natáhla ruku a já do ní vložil dvě pětitisícovky. „Další budou o výplatě, slovo držím,“ dodal jsem, načež kvapně zmizela.

Už teď se těším, co na tu holku vymyslím do příště!