Když až sem sestra dovyprávěla, bylo mi jasné, že následoval průšvih. Když matka přistihla svoji dcerku s kamarádkou v takové pozici, nemohla to nechat bez povšimnutí. Sklonil jsem se opět ke klíčové dirce a naslouchal jsem dál. Jitka pokračovala ve vypravování.

„Obě dvě jsme ztuhnuly, já z leknutí a Zdenka také, proč, to jsem zjistila až později. Zdenina matka mne však překvapila. Místo toho, aby začala ječet a křičet, začala sladce: „Copak to tady holčičky děláte? Ona vás svědí pipinka a když si to děláte samy, tak to není ono. No to abych vám trošku s tím pomohla, že? Ty Zdenko víš, co máš dělat a ty Jituško si taky dneska užiješ ještě dost a dost!“ Pak přišel další šok, především pro mne. Zdenka zmizela nahá do svého pokojíku a za chvilku se vrátila a v ruce nesla rákosku a důtky. Proboha, pomyslela jsem si, snad nedostanu za to, co jsme tady se Zdenkou prováděly, výprask. Ale jak se ukázalo, to se mi nestalo. Překvapeně jsem sledovala Zdeninu matku, jak se začíná v obýváku bez ostychu před námi svlékat. Rychle z jejího těla zmizel svetřík a blůzka a už jsem viděla její ňadra v černé podprsence. Následovala sukně a pak jsem vyjekla překvapením. Zdenina matka měla na sobě jen podvazkový pás, také černý, který držel rovněž černé punčochy. Při pohledu na ni jsem sebou trhla – připadala mi najednou jako přísná žena a začala jsem mít strach, co bude dál.

Zdenka už věděla, co bude následovat, podala matce rákosku a důtky a sama se beze slova ohnula přes křeslo a vysadila na matku prdelku. Ta vzala rákosku do ruky, rozmáchla se a už se svistotem přistála rákoska na Zdenině prdelce. „Au,“ vykvikla Zdenka, ale ani se nehnula a s vysazenou prdelkou čekala na další ránu, ta brzy následovala a Zdenička zase zasténala. Následovala třetí, čtvrtá a pátá. Při té už Zdenička křičela podstatně více, ale musela vytrpět celých deset ran. Její prdelka se červenala šlehanci a teprve potom řekla Zdenina matka: „Tak to ti pro začátek stačí, holčičko. Teď přijde na řadu tvoje kamarádka.“ Bylo mi teď jasné, že i na mne bude čekat výprask a nevěděla jsem, co dělat. Nevěděla jsem jak se bránit a když mne Zdenina matka vyzvala, abych se také ohnula přes křeslo, tak jsem chvilku váhala, ale když Zdenina matka zvedla hlas: „Tak bude to?!“, ohnula jsem se také přes křeslo, ale prdelku jsem se snažila co nejméně vysadit, ale to Zdenině matce nestačilo. „Pořádně ten zadeček na mne vysaď, holčičko, tohle tě, stejně jako Zdeničku, odnaučí ve vašem věku takhle vyvádět.“ Nerada jsem se ohnula trošku víc, ale Zdenička mne na její pokyn přinutila ještě více vypnout zadek. Čekala jsem na první ránu a bála jsem se, že těch deset jako Zdenka nevydržím. Uslyšela jsem zasvištění rákosky a už jsem cítila první ránu rákoskou. Bolelo to jako čert a já vyjekla bolestí: „Au, au, to bolí.“ Čekala jsem další ránu, ale Zdenka přistoupila nahá k matce a něco jí do ucha zašeptala. „Neříkej,“ slyšela jsem jí reagovat na to, co jí zašeptala, „ona je opravdu ještě panna?“ a mně došlo, že jí prozradila moje tajemství. „Tak to si opravdu výprask nezaslouží,“ řekla a já jsem si oddychla, že mi nehrozí to, co zažila moje kamarádka. Skutečnost však byla docela jiná.“

Jitka dovyprávěla až sem a mamka jí přerušila. „Ukaž mi tu prdelku, Jitko, já se ti na ní podívám.“ Sklonil jsem oko ke klíčové dírce a viděl jsem Jitku, jak na maminku vysazuje svoji prdelku a opravdu, viděl jsem i já na ní šlehanec od toho, jak Jitka dostala rákoskou. Mamka jí ten šlehanec pohladila a pomačkala jí trochu prdelku, ale brzy přestala a vyzvala Jitku, ať pokračuje dál ve vyprávění.

„Čekala jsem, co bude dál, ale ani ve snu mne nenapadlo, co se stane, Zdenina matka zašeptala něco Zdence a ta zmizela ve vedlejším pokoji. Zdenina matka přistoupila ke mne a její ruka mi přejela po kozičkách a rychle jela do mého klína. Pohladila mne po mé kundičce a řekla: „Tak ty jsi ještě panna – tak to po dnešku už určitě nebudeš.“ Netušila jsem, jak to myslí, ale brzy jsem se to měla dovědět. To už totiž přišla Zdenka z vedlejšího pokoje a něco nesla v rukou. Zdenčina matka si bez ostychu přede mnou svlékla svůj podvazkový pás a stáhla punčochy a já viděla její zrzavými chlupy zarostlý klín. Zdenka jí podala to, co přinesla a já se s údivem dívala, jak si to připíná do pasu a když skončila tu operaci, vyjekla jsem překvapením. Zdenina matka měla pomocí kožených pásků připjatý přístroj, který vypadal jako docela velký mužský úd. Vlastně nahoře vypadala Zdenina matka jako ženská a dole v klíně jako muž. Došlo mi, co mne čeká. A už to tady bylo. Řekla mi: „Lehni si semhle na válendu a pořádně roztáhni nohy.“ Nechtělo se mi do toho, ale Zdenka mne přesně podle jejích pokynů připravila do požadované polohy. Mohla jsem se jí bránit, ale jednak mne pohled na Zdeninu matku fascinoval a jednak mi bylo jasné, že kdybych se bránila, bylo by to asi ještě horší.

Ležela jsem na válendě na zádech, měla jsem roztažené nohy a nabízela jsem pohled na moji panenskou kundičku. Bylo mi jasné, co mne čeká, vždyť víš, co jsi mi předevčírem říkala. Viděla jsem, jak se ke mně Zuzanina matka blíží stále víc s víc, jak se snaží zamířit svůj umělý ocas – byl z nějaké umělé hmoty – do středu mojí kundičky. Viděla jsem Zdenku, jak zblízka pozoruje matčino počínání. Cítila jsem, jak se špička toho umělého ocasu dotkla mého klína a pomalu rozevírá moje pysky od sebe. Byla jsem celá ztuhlá v očekávání toho, co bude. Tlak v mojí kundičce sílil a moje pysky se stále více rozevíraly. Zdenčina matka sykla na dceru: „Podrž jí“ Zdenka mne přidržela nad pasem, její matka mne chytila za boky a prudce přistrčila svoje tělo k mému. Ta věc v mém klíně narazila na moji panenskou blánu a já ucítila v klíně prudkou bolest. Moje panenství už neexistovalo. Silně jsem vykřikla, ale ty dvě na to nedbaly. Zdenka mne držela a její matka povytáhla uměláka ven a zase přirazila. Bolest se opakovala, a ona pokračovala v plenění mého klína. Vytahovala a zastrkovala tu věc ven a dovnitř a vůbec nedbala na to, jestli mne to bolí. Řádila mi takhle v klíně asi dvě minuty a pak ho vytáhla ven úplně. Umělák byl červený a mně došlo, že je to od mojí krve. „Tak, teď už pannou nejsi a snad jsi dostala za vyučenou za to, co jste tady prováděly,“ řekla a odešla do koupelny. Zdenka si klekla ke mně k válendě a počala mi žínkou otírat moji zuboženou a zničenou kundičku. „Víš, teď už se ti můžu přiznat, že přesně takhle jsem přišla o panenství i já.. Mamka mne přistihla jak si s ní hraju, nejdříve mne seřezala a když mne za dva dny přistihla ještě jednou, tak jsem dopadla stejně jako ty a mamka mi to udělala stejně jako tobě. Styděla jsem se ti to prostě říct. Cítila jsem, jak mi bolest v klíně ustupuje a mokrá žínka jak mne chladí v klíně. To už byla Zdenčina matka zpátky, tentokrát oblečená už v podprsence a v kalhotkách. Sklonila se ke mně, roztáhla mi nohy a zblízka si prohlédla moji odpaněnou dirku a dokonce mi prstem zajela dovnitř. Cítila jsem ho – bylo mi to docela nepříjemné, ale brzy ho vytáhla ven. „Tak co, už to tolik nebolí, viď, holčičko. Brzy si na to zvykneš a nebude ti to vadit,“ dodala a odešla do ložnice, mne a Zdenku nechala v obýváku samotné. Ještě chvilku se se mnou Zdenka bavila, ale já jsem byla unavená a aniž jsem si to uvědomila, za chvilku jsem usnula. – nahá a netušila jsem, co ještě bude.“

Jitka dovyprávěla a zase jsem slyšel mamku: „Ukaž mi tu tvoji prcinku, jak vypadá, to jsem ještě neslyšela, že by něco takového ženská udělala. Já se podívám, jak ta tvoje nepanenská dirka vypadá.“ Opět jsem se snažil klíčovou dirkou dívat, a zase jsem viděl docela dost. Jitka měla roztažené nohy od sebe, mamka si její kundičku zblízka prohlížela, hladila ji po pyscích,l po chvilce jí vnořila prstík dovnitř a opatrně ho zastrkovala hlouběji a hlouběji. Jitka už nesykala bolestí, bylo vidět, že už si asi její kundička na to, že má něco v sobě, zvyká. Těšil jsem se na to, že se dočkám brzy i já a čekal jsem na signál, kdy mi mamka dovolí jít dovnitř, ale ještě nebyl ten vhodný okamžik. Mamka se totiž ještě zeptala Jitky. „No dobře, jak jsi přišla o blánu, to už vím, ale ještě nevím, jak je možné že máš kalhotky od semene – nebo se snad mýlím.“ Jitka zavrtěla hlavou: „Ne, to totiž ještě nebylo všechno.“