Ridlex Seznamka

Mučení ve věznici Abu Ghraib

BDSM
Azíza měla smělu. Její boj za osvobození Iráku od okupantě včera definitívně skončil. Byla zajata při speciální operaci amerických
vojsk v Bagdádu. Pro americkou zpravodajskou službu představuje velmi cenný úlovek, protože už dřív se vědělo, že tato 26 letá žena má napojení na samotné špičky Al-Káidy.
Bohužel zajetí dlouho úspěšně unikala. Má na svědomí mimojiné zorganizování několika bombových útoků v různých iráckých městech a také byla mozkem ve všech případech únosů cizinců, kterým pak Zarkáví uřezal hlavy nožem. Nyní se však ocitla v amerických rukou a to pro ní bude hodně zlé. Pro americkou stranu je nutné získat od ní maximum informací, proto byla bezprostěedně po zajetí převezená do věznice Abu Ghraib kde se na její výslech připravují ti nejlepší vojenští vyšetěovatelé. Je zaměena v miniaturní cele, která má 2 x 2 metry a není tam žádné vybavení. Chybí dokonce i postel a záchod, je tady jenom kýbl. V cele je absolutní tma. Na stopě je sice žárovka ale vypínač je umístěn zvenčí. Kvůli tomu, že je tam naistalováno elektrické topení, které neustále pracuje na plný výkon je tam nesnesitelné horko, skoro 60 °C a navíc velmi málo vzduchu. Azíza se koupe ve vlastním potu, ikdyž má na sobě jenom kalhotky protože všechno ostatní ze sebe už dávno strhala a neustále lapá po dechu. Je tady zavřená už 24 hodin a je hrozně unavená, ale o spaní v takových podmínkách nemůže být řeč. Má hroznou žízeň. Několikrát omdlela a její organismus začíná kolabovat kvůli přehřátí a dehydrataci. Hlava ji nesnesitelně bolí. Už se v mysli pomalu připravuje na setkání s Aláhem, když v tom najednou uslyší z venčí kroky. Někdo, kdo má na nohou obuty těžké vojenské kanady se blíží k její cele. Ozve se zvuk klíče v zámku a kovové dveře se otevírají. Do cely se nahrne množství čerstvého vzduchu a Azíza spatěí vysokého muže v uniformě US-Army. Její schopnost vnímáni je momentálně velmi omezená, ale přesto zaregistruje zvuk jaký vzniká, když si někdo rozepíná poklopec. Pak už cíti na svých slepených ústech proud chladné tekutiny. Uvědomuje si, že je to moč, ale to je ji teď jedno. Rozevře rty a lačně pije. Za krátko se cíti osvěžená a vnímá už skoro normálně. Teprve teď začne cítit zlost. Voják v americké uniformě si zastrčí penis zpátky do kalhot a arabsky ji vyzve ať se postaví na nohy. Azíza to zvládné, ale jenom s těží. Američan se vzhledem k jejímu stavu nemusí obávat fyzického napadení z jení strany a proto ani nevytahuje služební pistoli, jenom ji hlasitě řekne ať vyjde z cely. Azíza poslechne a okamžitě jak je mimo celu ji Američan chytne za pravou paži a málém ji vykloubí rameno. Ozve se bolestivý výkřik, ale je to trénovaná bojovnice proto se snaží ovládat a nedávat najevo svou bolest. Voják ji třikrát tvrdě narazí proti stěne, na které ulpí několik krvaných skvrn. Pak ji už rychlým krokem vede směrem ke dveřím na konci chodby. Na zemi zustávají velké kapky krve, které ji vytékají z rozbitého nosu. Postupně míjejí několik dalších cel než dorazí ke zmíňovaným dveřím na konci chodby. Američan dveře rozrazí tak, že do nich vší silou praští tělem zajaté ženy a pak s ní brutálně mrští o podlahu. Azíza je opět skoro v bezvědomí, ale zdá se, že až na pár zlomených žeber a přeražený nos ji nic není. Když se trochu vzpamatuje tak si začne hřbetem ruky utírát krev, která se ji valí z nosu a současně se rozhlíží po místnosti. Zvláštní je, že tady nejsou žádné okna a veškeré světlo pochází pouze ze zářivek na stropě. Stěny jsou na mnoha místech pokryty krvavými skvrnami. Do místnosti vchází ještě dva další vojáci a zavírají za sebou těžké dveře. Azíza rozumí anglicky, takže ví o čem se spolu baví a běhá ji z toho mráz po zádech. S obavami sleduje jak jeden z nich pokláda na stůl kožený kufřík, který následně otevře a kontroluje jeho obsah. Je tam skalpel, různé jehly, svorky, kleště, malá pilka na železo, lžička a podobné předměty. ,,Posaď se!´´ řekne ji voják který ji přivedl z cely. Azíza poslechne a dobelhá se k židli, která je těsně u stěny. Židle je zvláštní tím, že je velmi masívní, zapuštěná přímo do podlahy a jsou k ní připevněny kožené řemeny. Také její přední část je zvláštně vykrojená. Azíza ví, že je takto upravená kvůli snadnému přístupu k přirození vyslýchané osoby (samozřejmě kvůli mučení přirození). Také ji velmi znekliděuje velká krvavá skvrna, která je na stěně přímo za místem kde má člověk hlavu, když na té židli sedí. Podívá se na to místo pozorněji a všimne si, že ve stěně uprostěed krvavé skvrny je malý důlek po kulce a zbytky mozkoviny. Voják ji přiváže všechny končetiny k židli a pak se začne znova bavit s těmi dalšími dvěma. Azíza pochopila, že se domlouvají na průběhu výslechu. ,,Kde je Zarkávič´´ Zazní náhle přímá otázka, vyřčená zvyšeným hlasem. Azíza odvrátí obličej a nereaguje. Američan, který ji otázku položil si sáhne do náprsní kapsy své uniformy a vytáhne velmi dlouhý doutník. Pak ukousne špičku a zapálí ho. Azíza ucítí tabákový dým a o něco později uslyší opět stejnou otázku ,,Kde je Zarkávič´´ Opět mlčí a dívá se stranou. Američan se k ní nakloní a vyfoukne jí oblak kouře do obličeje. ,,Vím, že víš kde je. Radím ti abys mi to řekla hned.´´ Azíza mlčí a stále se dívá stranou, několikrát nervózně zamrká. Američan vyndá doutník z úst a podívá se na žhoucí konec. ,,měl bych toho kouření nechat, je to hrozné svinstvo.´´ řekne a následně uhasí doutník o Azízino levé prso. Ozve se syčení a ve vzduchu je cítit vůně spáleného masa. Azíza cíti pšíšernou bolest, ale je to elitní bojovnice, takže ji jenom vytrysknou slzy z očí, na tváři se objeví bolestiva grimasa a její dlaně křečovitě sevřou opěradla, ke kterým má pevně připoutány ruce. Jinak své utrpení nedává nijak na jevo, nechce poskytnout svým mučitelům satisfakci. ,,To by byla škoda Joe. Když už ten doutník nechceš tak mi ho dej.´´ řekne jiný voják a natáhne ruku. Doutník změní majitele a za krátko opět žhne. ,,Dobrá značka.´´ Konstatuje voják s doutníkem v ústech a schová zapalovač do kapsy. Pak mohutně nasaje do plic dým, až se mu rozšíří nozdry. Potom ho vyfoukne na Azízino popálené prso a zeptá se ji ,,to musí bolet, že?´´ Azíza neodpovídá. Američan natáhne prst a začne se nim šťourat ve spálenine. Azíza nevydrží a vykřikne bolestí, svrchní tkaň v místě rány má propálenou. ,,Kolega se tě ptal kde je Zarkáví, tys mu nerozuměla?´´ řekne v příštím okamžiku aniž by přestal šťourat se svým prstem v její ráně na prsu, těsně u bradavky. ,,Víme, že za sebou máš čtyři roky na bostonské univerzitě, takže nepředstírej, že nerozumíš anglicky.´´ Pronese ten třetí voják. Azíza vytrvale mlčí a zatíná zuby, bolest je příšerná. ,,Slyšel jsem, že vy Arabové jste upovídaný národ, ale ty asi budeš zřejmě nějaká vyjímka...´´ řekne voják, který Azízu aktuálně mučí a vyfoukne ji oblak kouře do obličeje. ,,Víš co Joe, ten doutník zase není tak kvalitní jak se mi zprvu zdálo asi bych ho měl típnout.´´ Konstatuje vojenský vyšetřovatel a pohlédne mezi Azíziny stehna. Jeho očím se odhalí její pěkná kunda, která je dobře viditelná skrze propocené kalhotky. ,,Jak myslíš Johny.´´ Odpoví ten druhý. Azíza na sobě má jenom ty kalhotky jinak nic. Voják ještě několikrát mohutně potáhne, až se na konci doutníku objeví malý plamen. Pak ho vytáhne z úst a dá svoji dlaň na Azízino přirození. Ohmatává ji kundu přes kalhotky a dráždí klitoris. Pak toho nechá a Azíza s hrůzou v očích pozoruje jak do oranžová rozžhavená špička doutníku pomalu míří mezi její nohy. ,,Teď si zahraju na Billa Clintona.´´ Prohlásí voják a přirazí ji žhnoucí konec doutníku k tomu místu kde je klitoris. Tenké kalhotky jsou v mžiku propáleny a místnosti se rozléhne nelidský řev. Azíza se nadechne jenom proto, aby mohla opět řvát bolesti zatímco pozoruje, jak voják sklonil hlavu aby mohl vzít opačný konec doutníku do úst a znova několikrát mohutně potáhnout. Doutník je neustále rozžhavený do oranžova. Objeví se dým a zesíli zápach spáleného masa. Azíza vytřeští oči, z čela ji vyrazí velké krupěje potu, načež začne velmi rychle a hlasitě dýchat, jako při porodu, pak už opět řve když voják začne tlačit ještě stále žhnoucí doutník do její pochvy a zároveň s ním pomalu otáči kolem osy, aby ho dostal co nejhlouběji a všechno to tam pořádně popálil. Azíza omdlí, ale voják ji rychle přivede zpět k vědomí a to tak, že ji začne kleštěma drtit spálený zytek klitorisu. Mladá žena řve jako kdyby ji stahovali z kůže, ikdyž to je možná menší bolest, než to co teď zakouší, takže netrvá dlouho a opět omdlí. Probudí ji proud studené vody, který ji Joe vychrstne do obličeje. Azíza zavře oči, na tváři se ji objeví bolestivá grimasa a prstama na rukou velmi pevně sevče konce obou dřevěných opěradel, až ji zbělají všechny klouby na dlaních. Chvíli se nic neděje a Azíza nemá odvahu otevřít oči, udělá to teprve když ucítí nesnesitelnou bolest na svém přirození. Otevře oči zrovna když ji voják vytrhává ohořelý klitoris. Opět bolestivě křičí a snaží se osvobodit, ale silné kožené řemeny ji to nedovolují. Voják pevně sevče železné kleště kolem jejího poštěváku a z prvu za něj tahá a následně kroutí kolem osy. Azíza řve a mrská obličejem ze strany na stranu, jako kdyby ji někdo fackoval přes tváře. V příští vteřině, tkář povolí a vojakovi se koneěně podaří klitoris vyrvat což je doprovázeno Azíziným tenkým a velmi hlasitým pištěním a taky se snaží kopat nohama, ty má však pevně přivázaný řemeny k masívním nohám židle. Druhý voják rychle přistoupí k Azíze a veme do dlaní její hlavu. Jednou rukou ji chytne za spodní čelist a druhou za zlomený nos, škubne za něj čímž ji snadno donutí, aby doširoka otevřela ústa. Znehybní ji hlavu v této pozici. Voják který ji vyrval klitoris ho teď drží před jejím obličejem a současně vytahuje z kapsy zapalovač. ,,Podle ženevské konvence má každý válečný zajatec nárok na jedno teplé jídlo denně, tak abys neřekla...´´ Zdělí zatímco ho opaluje nad plamenem ze zapalovače. Potom ji její vlastní klitoris dá do pusy a hlasitě rozkáže: ,,Sežer to!´´ Následně ji ten druhý voják pustí nos i spodní čelist a ona ucíti na jazyku chrupavčitou rozdrcenou hmotu, která je dost horká. Rychle to spolkne, aby už měla tento hrozný okamžik za sebou. Z rány na přirození se ji valí krev a ikdyž to pšíšerně bolí, nedá se to srovnat s tím jak ji vytrhávali klitoris. ,,Zašij to Tome, nebo nám tady ještě vykrvácí.´´ řekne voják, který se jmenuje Joe tomu třetímu, který se až dosut do výslechu moc nezapojoval. V reakci na tato slova Tom vyndá z kufříku jehlu a nit a začne Azíze zašívat ránu po vyrvaném klitorisu. Dělá to sice bez znecitlivění, ale bolest vzniklá šitím se nedá srovat s předešlým mučením, takže Azíza v průběhu zašíváni vykřikne asi jenom dva krát. ,,Tak co, už sis vzpoměla kde je Zarkávič´´ Zeptá se ji Joe a předkloní se, tak, že má teď svoji hlavu jenom pár centimetrů od jejího obličeje. Azíza mlčí a dívá se mu vzdorovitě do očí. těžko pochopit od kud bere sílu k tak vytrvalému odporu. Joe poklekne a začne ji z vagíny vytahovat doutník, který tam měla až dosud zaražený. Když ho celý vyndá tak se Azíze vyvalí z kundy oblak dýmu. ,,Potřebuješ si zakouřit to je prý dobrý na paměť. Tu máš!´´ řekne v příšti chvíli a vloží ten doutník mezi její rty. Doutník je dost vlhký od krve, která ji zalila celou kundu, ale voják se ji přesto pokouší připálit. Azíza potahuje, protože ji to pomáha nesoustředit se tolik na nesnesitelnou bolest v oblasti přirozeni. Za krátko už špička doutníku opět žhne a Azízina tvář je zahalena oblakem hustého kouře. ,,To víš, to je ,,havana´´, ty chytnou vždycky.´´
řekne Joe a pokračuje klidným až skoro vlídným tónem:
,,Podívej se, nemusíme v tom dál pokračovat. Stačí když nám hned teď řekneš vše co víš o Zarkávím.´´ Azíza dostane zvláštni pocit a začne se ji chtít brečet. Vyšetěovatel to hned rozpozná a pokračuje ve stejném duchu ,,Vždyď tě tam nechali a utekli než naši vojáci staliči dům obklíčit. Mohli tě vzít sebou, ale nezáleželo jim na tobě. Myslíš si, že by byli ochotní bojovat jenom kvůli tomu abys taky měla šanci dostat se ven a utéct?´´ Azíza prudce otočí hlavu na opačnou stranu a z hnědých oči ji ukápne několik velkých slz. ,,Mimochodem, uvažovalas nad tím jak se nám asi podařilo vypátrat váš úkryt?´´ Zeptá se ji Joe a zadívá se ji přímo do očí. Azíza zpozorní a rychle pohlédne vzhůru, takže se jejich pohledy setkají. Joe ji vytáhne doutník s pusy a sám si z něj potáhne, pak ho vyndá a s úsměvem řekne: ,,Zajímavá příchuť.´´ Načež ho pustí na zem a rozmačká špičkou své kanady, potom ji řekne: ,,Zradil tě Márún, tvůj vlastní bratr.´´ Azíza cíti jak se ji rozbuší srdce, to co se právě dozvěděla ji bolí ještě víc než rána po vyrvaném klitorisu. měla podezření, že to tak bylo a teď se to definitívně potvrdilo. ,,Myslíš si, že nám to prozradil při mučení? ...´´ Zeptá se ji Tom a na jeho tváří se objeví úsměv. Azíza se opět s velkým vypětím sil brání tomu aby propukla v pláč. Tom pokračuje: ,,Kdepak, tvůj drahý a zbožný bratr tě zradil za pouhých sto tisíc dolarů a beztrestnost. A když nechytneme Zarkávího, tak jediný kdo to odnese z celé vaší skupiny budeš ty.´´ Azíza už nemá sílu dál vzdorovat tomuto druhu mučení a propukne v pláč. Tom vytáhne kapesník a jemně ji otře slzy z obličeje, pak se ji vlídně zeptá: ,,Tak co, řekneš nám kde je? My víme, že tě přemluvil k členství v Al-Káidě a donutil naplánovat ty únosy a bombové útoky. Pokud nám řekneš všechno co víš tak dostaneš maximálně pět let ve věznici s mírným režimem. V opačném případě to bude jistě trest smrti.´´ Tom odejde stranou a k Azíze opět přistoupí Joe a s klidným tónem v hlase se jí zeptá: ,,Nemyslíš, že by bylo rozumnější nam všechno říct a mít klid?´´ Azíza se najednou dostane z letargie asi kvůli té fyzické bolesti a zraněním, které ji tito krutí muži způsobili a také kvůli bratrově zradě. Z ničeho nic ji ovládne zlost, pohlédne na vyšetěovatelovu tváč, kterou zase má asi tak dvacet centimetrů před svým obličejem a plivne do ni. Joe zrudne vzteky, ale neztratí klid. Pohlédne ji do očí, pak vytáhne kapesník a utře si to. Načež se napřími a následně sklopí pohled směrem k pouzdru, ve kterém má služební zbraň. Azíze se opět rozbuší srdce, když vidí jak Joe vytahuje zbraň a pak ji natáhne. Potom ji namíři na její hlavu a řekne: ,,Víš co se mi nejvíc líbi na mé práci?´´ Odmlčí se, jako by čekal na odpověď, když žádná nepřicházi tak pokračuje: ,,To, že se na mě zde v Iráku při vysléších takových kurev z
Al-Káidy jako jseš ty nevztahují americké civilní zákony. Proto můžu udělat třeba tohle...´´ Pak se opět odmlčí a Azíza se z hrůzou v očích dívá do hlavňe pistole, která ji míři přesně doprostřed čela. Pak ale postupně pomalu klesá níž až znehybní v určité poloze. Azíza vytřeští oči když si uvědomí trajektórii střely a zdá se, že se chystá něco říct, ale v příštím zlomku vteřiny se ozve výstřel, následovany několika vteřinami zvláštního ticha. Načež se místnosti ozve ,,zvířecí´´ řev a Azíza pohlédne na svoje pravé koleno, kterým prošla střela ráže 9 mm. Má ho totálně rozbité. Ač už byla předešlá bolest jakkoliv hrozná tohle je daleko horší a Azíza sebou začne házet na židli ze strany na stranu. Vyšetřovatelé ji něco říkají, ale její řev vše přehluší a zdá-se, že je naprosto nepříčetná. Proto všichni těi vojáci odcházejí z místnosti a zavírají za sebou dveře. Nechají tam Azízu zmítat se na židli v šílené agónii, ze které málem zešílí. Teprve po dvou hodinách k ní pošlou vojenského lékaře, aby ji strašlivé zranění alespoň provizorně ošetřil. Musí žít, protože se ještě stále nedozvěděli to co od ní potěebují vědět. Azíza dostala injekci s morfíem a je tedy v omezené míře opět schopná soustředit se na další výslech. Všichni tři vyšetřovatelé se tedy vrátili do místnosti. Zajímavé je, že sebou přinesli černý vak. Je to pytel na mrtvá těla, který se používá na transport padlých vojáků zpět do vlasti. ,,Už nám došla trpělivost a daváme ti teď poslední šanci.´´ řekne ji Joe a ihned pokračuje: ,,Buď nám okamžitě řekneš kde je Zarkávi, nebo tě dáme do toho pytle a uzavřeme v něm. Jak jistě víš, tyto pytle jsou naprosto vzduchotěsné...´´ Podle výrazu Azizína obličeje se dá usuzovat, že se jí zřejmě zmocnila apatie. Tváři se divně a má nepřítomný pohled. Díky morfiu necíti skoro žádnou bolest a je uvolněná. Pohlédne na své prso ve kterém má vypálenou díru, pak na zmrzačené přirození a nakonec na zabandážované koleno, ze kterého jí stéka krev po lýtku a po chodidle. Následně se začne nahlas smát a nčco vykřikuje arabsky. ,,Pomátla se.´´ Konstatuje Tom zjevnou pravdu. ,,No nic, teď když ji to už moc nemyslí by nám asi stejně nic neřekla.´´ Pronese Joe a položí na zem objemný vak na mrtvoly, potom ho rozepne. ,,Víte co máte dělat...´´ řekne nahlas a zbylí dva vojenští vyšetřovatelé jdou směrem ke křeslu, ke kterému je Azíza připoutaná. Když jsou těsně u ní tak ji začnou rozepínat řemeny na rukou i nohou. Mladá žena se směje a vrtí hlavou, pak začne na oba muže plivat a následně kmitat jazykem ze strany na stranu a vydávat při tom charakteristický zvuk. Joe neví jak se to přesně jmenuje, ale ví, že je to arabsý zvyk, kterým Arabové vyjadřují radost. Zdá se mu to legrační a hlasitě se rozesměje, stejně jako zbyli dva Američani. Azíza se taky rozesměje a pak opět začne kmitat jazykem v ústech ze strany na stranu a vydávat ten legrační zvuk. ,,Tak ted ji už úplně hráblo.´´ Pronese Joe a začne se smát na plné kolo. Tom chytne Azízu za pravou ruku a Joe za levou, pak ji oba vlečou směrem k pytlu na mrtvoly, protože chůze by s prostěeleným kolenem už nebyla schopná. Azíza se vůbec nebrání, spíš spolupracuje když ji vojáci vkládají do pytle a smějí se jejímu vyšinutému chování. Azíza totiž neustále něco mele arabsky, směje se a pak zase najednou pláče a plive kolem sebe. Když už je celá vevnitě tak se na ni Joe naposledy podívá a řekne ji ,,Tak šťastnou cestu a pozdravuj od nás Aláha´´ načež uzavře zip. Azíza je uvnitě pytle na mrtvoly, odkud se ozývá její tlumený smích. Asi minutu klidně leží až do chvíle než ji tam uvnitě dojde všechen kyslík. Pak sebou začne házet a křičet. Američani do ní začnou velmi silně kopat a pokračují v tom dokud její tělo uvnitě pytle na mrtvoly definitívně neztuhne. ,,OK, už je na druhé straně Styxu. Hodíme to do márnice!´´
řekne Joe a chytne pytel v místě kde má mrtvola nohy. Tom se předkloní a zvedne pytel za opačný konec. Johny jim otevře dveře místnosti a oni pak mrtvolu odnesou do sklepních prostor, kde jsou v lednicích uložená těla padlých amerických vojáků a zabitých teroristů. ,,Je o jednu svini míň, jenom škoda, že jsme se nedozvěděli to co jsme potřebovali zjistit.´´ řekne Joe těsně před tím než se spolu s Tomem vydají zpátky do výslechové místnosti. Všichni tři se začnou opětovně připravovat na výslech dalšího teroristy. ,,Jsem si jistej, že nakonec toho bastarda Zarkávího stejně dostaneme.´´ Konstatuje Tom, zatímco odstraňuje z kleští zaschlou krvev z kundy, aby byly před dalším použitím čisté, na což si vždy potrpí.