Ridlex Seznamka

Nové zaměstnání (13) - Večírek I.

Romány
„Tak, abyste tu jen nekoukali, tady máte něco od nás,“ řekla Elen a podala klukům dvě stejné hromádky. Jen tak nahé jsme se pohodlně usadily do černé kožené sedací soupravy a sledovaly je. Kluci se rychle zbavili oblečení a začali si oblékat kostýmy. Nejdříve slipy. ..

Konečně tu byla zavírací hodina a já stáhla žaluzie a zavřela obchod. Elen právě vyšla ze sprchy a jen tak v kalhotkách si ručníkem vysoušela své dlouhé černé vlasy. Trochu mě mrzelo, že jsme se nesprchovaly spolu. Svlékla jsem se také a šla se vykoupat. Když jsem byla umytá, žiletkou jsem vyholila několik nově dorostlých chloupků na mém pohlaví. Konečně bylo vše tak, jak má být a já se utřela a vrátila se do kanceláře.
Přes tekoucí vodu jsem přeslechla, že Petr s Tomášem už přišli, a tak jsem před ně vyšla úplně nahá. Oba svorně spokojeně zabručeli. „No, no, děláte, jako byste mě ještě nikdy neviděli nahou!“ Naoko jsem se zlobila, ale jejich zájem mě potěšil.
Podle domluvy jsme já s Elen vymyslely oblečení pro kluky a naopak oni pro nás. Žádná ze stran nevěděla, co pro ně ti druzí vymysleli. Elen se sice pokoušela od svých švadlen zjistit, co že si to u nich Petr nechal dělat za zakázku, ale neuspěla.
„Tak, abyste tu jen nekoukali, tady máte něco od nás,“ řekla Elen a podala klukům dvě stejné hromádky. Jen tak nahé jsme se pohodlně usadily do černé kožené sedací soupravy a sledovaly je. Kluci se rychle zbavili oblečení a začali si oblékat kostýmy. Nejdříve slipy. Byly vlastně dvojdílné, první část byla důmyslný váček z nejjemnější černé kůže. Když do něj „oblékli“ svá varlata, protáhli šňůrku mezi nohama a na bocích vše zavázali. Jejich penisy byly volné, jen varlata byla váčkem těsně přitažena k tělu. Přes to patřily klasické tanga slipy, taktéž z černé lesklé kůže. Pak už jen kožená vesta bez rukávu a vysoké černé boty na šněrování, takové, jaké se nosily ve starém Římě.
Nyní byla řada na nás. Petr vyndal z velké sportovní tašky dva páry černých kožených kozaček, položil je stranou a podal nám dvě poloprázdné igelitové tašky. Nedočkavě jsme se s Elen vrhly na obsah. Oblékli jsme si černé krajkové punčochy, miniaturní saténová tanga, která měla vpředu jen šest centimetrů široký a o málo delší proužek látky, který tak tak zakrýval proužek chloupků nad pohlavím. Na bocích a vzadu byla jen šňůrka. Krátký černý korzet bez ramínek, ze kterého mi, stejně jako Elen, vykukovaly okraje prsních dvorců, se skládal ze dvou dílů. Přední a zadní díl byl na bocích spojený šněrováním. To vše nám trvalo jen několik okamžiků. Více času nám zabralo nasoukat se do vysokých, úzkých kozaček, které končily až kousek nad koleny a upravit krajové okraje punčoch tak, aby začínaly asi patnáct centimetrů nad nimi. Nakonec jsme si stáhly vlasy dozadu a zapletly je do copů. Ještě velké zlaté kruhy do uší a byly jsme připraveny. Klukům se viditelně nadouvaly slipy, takže nám to asi opravdu slušelo.
Elen vzala ze stolu dva obojky s vodítky a vrhací kostku. Sebevědomě řekla: „Tak kdopak nám tu půjde za otroka, co?“ První jsem házela já a padla mi šestka. „Tak to s vámi chlapci vypadá bledě,“ smála se Elen, ale sama hodila jen trojku. Další byl na řadě můj Tomáš. Padla mu pětka, a když Petr hodil totéž, bylo o našem osudu rozhodnuto. Kluci propadli ve škodolibý smích. Když je přestalo bavit posmívat se nám, zapnuli nám na krk široké kožené obojky. A to nebyl zdaleka konec naší potupy. Tomáš sáhl do sportovní tašky a vyndal dva anální robertky opatřené na konci černými žíněmi imitujícími koňský ohon. Teprve nyní nám s Elen došlo, proč se kluci tak dlouho smáli naší prohře. Naštěstí byli rozumní a zvolili malý průměr, takže jsme si s Elen bez větších problémů zasunuli robertky do zadečků. Kluci nám s nebývalou ochotou upravili kalhotky a načechrali naše „ocásky“ tak, že trčely asi patnáct centimetrů nahoru a teprve potom se vlastní vahou ohýbaly dolů.
Raději jsme si na přeběhnutí oblékli dlouhé letní pláště a nasedli do Petrova auta, které stálo před obchodem. Dojeli jsme na okraj města k moderní vilce, obehnané vysokým zděným plotem a zastavili u brány. Elen podala Petrovi pozvánku, která byla zároveň magnetickou kartou. Vrata se s tichým zabzučením otevřela. Zaparkovali jsme na velikém parkovišti, kde již stálo několik vozů, nablýskaná auta zahraničních značek, stejně tak jako zubem času poznamenané škodovky.
„Prosím, následujte mě.“ Oslovila nás mladá dívka s pečlivě vyholeným pohlavím, oblečená jen do koženého obojku a zavedla nás po schodech do předsíně, která přecházela v šatnu. Odložili jsme pláště a kluci si nás připnuli na vodítka. Vešli jsme do obrovské haly, kde již bylo přibližně dvacet lidí, asi tak půl napůl muži a ženy. Někteří seděli k křeslech, jiní jim seděli na zemi u nohou. Já s Elen jsme zdaleka nebyly jediné polonahé ženy v této společnosti, přesto jsme vzbudily pozornost. Snad všechny oči nás sledovaly a já se strašně styděla. Elen celou dobu nepromluvila jediné slovo a bylo na ní vidět, že se cítí ponížená. Trochu mě uklidnilo, že se tak necítím sama. Přistoupila k nám paní domu. „Docela jste mě Elen překvapila, čekala jsem vás tu v poněkud jiné roli.“ „Ale to je…“, Elen chtěla něco vysvětlovat, ale Petr jí trhl vodítkem, a tak raději ztichla. „Jmenuji se madam Eva a budu ráda pokud se tu budete cítit dobře.“ Arogantně se usmívala a přitom si mě prohlížela. Krátkým bičíkem mi přejížděla po bříšku a přes prsa pokračovala výš, až mi bičíkem zvedla bradu a panovačně se mi zadívala do očí. Celá situace mě překvapivě vzrušovala a ztopoření mých bradavek jí to prozradilo. „No, nebudu vás déle zdržovat, bavte se.“ Zůstali jsme sami a kluci nás pomalu prováděli halou tak, aby si nás mohli všichni prohlédnout. Já i Elen jsme byly rudé studem a vzrušením.
Na malém pódiu před krbem se chystala nějaká soutěž. Staly tam dvě polonahé dívky, oblečené do kožených postrojů, nohy spoutané metrovou rozporkou a dívka která nás uvedla do domu, vybízela přítomné, aby přihlásili do soutěže ještě jednu otrokyni. Elen vrhla prosebný pohled na Petra. Já jsem to bohužel nestihla a Tomáš s panovačným úsměvem podal té dívce mé vodítko. Ta jej se sklopeným pohledem přijala a uvedla mě na podium ke zbývajícím dvěma soutěžícím. Nenuceně, jako by to byla ta nejpřirozenější věc, mě zbavila kalhotek, roztáhla mi nohy od sebe a připevnila na kotníky rozporku. Aby byla soutěž spravedlivá, vytáhla robertka s ohonem z mého análu, sundala mi vodítko a i s kalhotkami vše podala Tomášovi. Teprve nyní jsem si uvědomila, že tu stojím s roztaženýma nohama a celá společnost se mi mezi ně bezostyšně dívá. Stále jsem netušila, v čem ta soutěž vlastně bude spočívat, v tu chvíli jsem spatřila, jak lidé mezi sebou začali uzavírat sázky a má nervozita se začínala měnit v paniku.
Dívka v obojku před nás tři položila rudým sametem vykládané kazety. V každé bylo pět stříbrných, dokonale vyleštěných robertků, seřazených od nejtenčího až po nejsilnější, který měl snad šest centimetrů v průměru. Madam Eva se ujala slova: „Ačkoliv se to nezdá, všechny robertky jsou stejně těžké. Dívky začnou tím nejsilnějším a budou ho muset v sobě udržet deset sekund. Tak budeme postupovat až k nejslabšímu a ta, která ho udrží, zvítězí.“ Nebyla jsem schopna jediného pohybu - bezmoc a ponížení ovládaly mé tělo. Až dotyk studeného kovu, který jsem ucítila ve svých dlaních, když mi dívka s obojkem podala nejsilnější úd, mě vrátil do reality. Potěžkala jsem ten pětadvacet centimetrů dlouhý a přestože dutý, nejméně půl kilogramu vážící předmět. Jeho chladivý dotek ve mně probudil vzdor. Podívala jsem se dolů na Tomáše s Petrem. Oba se dobře bavili a slipy jim začínaly být těsné. Elen, která střídavě klopila oči a střídavě hleděla na mě. Byla ráda, že soutěži vyhnula.
Zavedla jsem si úd do pohlaví. Jedna ze soutěžících dívek s tím měla trochu problémy, ale dívka s obojkem jí promnula klitoris a dosáhla tím potřebného zvlhčení. Byly jsme připravené a madam Eva začala odpočítávat. Poševními svaly jsem sevřela ten cizí předmět v mé kundičce a vnímala chlad v mém rozkroku. Už jsem necítila jen stud, ale čím dál víc i vzrušení. „Deset.“ Hlas madam Evy mě vytrhl ze soustředění. Lidé pod pódiem vzrušeně komentovali naše snažení, ale zatím žádná z dívek úd neupustila. Nyní jsme si do pohlaví zavedli o centimetr slabší úd. Již jsem necítila stoprocentní vyplnění mého pohlaví, ale přesto se dal robertek celkem bez velkého úsilí udržet. Stále jsme zůstávaly ve hře všechny tři. Další úd byl zase o něco tenčí a já jej už jen s námahou sevřela poševními svaly tak, aby nevyklouzl. Začalo další odpočítávání, snažila jsem se nesledovat ubíhající vteřiny. Pozorovala jsem diskutující diváky a svírala kundičku, jak jen to šlo. Zvuk kovu dopadajícího na zem mě vysvobodil. Po osmi vteřinách jedna z dívek v sobě úd neudržela, a byla tím vyřazena. Byla to asi třicetiletá, vysoká hnědovláska a její majitel, svalnatý padesátník, ji rozčíleně vzal přes rameno a i s rozporkou ji odnesl z pódia. „Je vám všem k dispozici, co s takovou, co nic nevydrží!“ Přitom ji ohnul přes opěradlo křesla a na záda jí položil několik prezervativů. Žena se neopovážila ani pohnout. Okamžitě se k ní přitočil jeden z mužů, oblečený do černých kožených kalhot a černého motýlka. Rozepnul si poklopec, nasadil si prezervativ a přede všemi ji začal souložit. Soutěž pokračovala dál, na dívce se střídali další muži a přitom sledovaly nás dvě, které jsme postoupily do dalšího kola.
Čtvrtý úd měl v průměru tak dva a půl centimetru, ale vážil stejně jako ty předešlé. Má prcinka vzrušením produkovala spoustu šťávy a proti mé vůli mi to jen ztěžovala. „Jedna, dva, tři, čtyři…“, hlas Evy mi zněl v uších a já svírala pánevní svaly, až se mi břicho třáslo vypětím. Ze všech sil jsem se soustředila, ale s každou další vteřinou jsem cítila, jak se úd milimetr po milimetru posunuje z mé pochvy ven. U osmi se madam Eva zastavila. Povýšeně se usmívala a střídavě hleděla do mé tváře a do tváře druhé dívky. Současně s „devět“ zazněl opět zvuk dopadajícího kovu. Druhá dívka, snad jen osmnáctiletá, upustila ten cizí předmět, který s několikerým cinknutím dopadl na pódium. Raději jsem nesledovala, jak s ní naložila její majitelka, která si ji odvedla hned, jak jí dívka s obojkem osvobodila nohy z rozporek. Těžce jsem oddechovala a vychutnávala si pocit vítězství. „Tak tady máme vítězku naší první soutěže. Pojďte blíž, ať se zblízka podíváte, jak si poradí s posledním údem.“ Majitelé a majitelky otroků se nahrnuli na pódium a obstoupili mě v malém kroužku. Přímo proti mně stál Tomáš a bylo na něm vidět, jak je na mě pyšný. Přestože mi snad deset lidí z blízka koukalo mezi nohy, už jsem vůbec necítila pocit studu. Naopak jsem byla rozhodnuta i poslední kolo vydržet. Šťáva z kundičky mi stékala po stehnech a já do sebe zavedla asi centimetr a půl široký kovový úd. Ze všech sil jsem se snažila sevřít pochvu, ale po předešlých, větších údech, jsem tento vůbec necítila. Vydržela jsem do tří a upustila jej. Jak vyklouzával ven z mého těla, dostala jsem proti své vůli orgasmus. Roztřásla se mi kolena a z úst mi uniklo zasténání. Snažila jsem se na sobě nedat nic znát, ale jeden asi tak dvacetiletý, od pohledu namyšlený mladík vykřikl: „Hele ta buchta se při tom udělala!“ Všichni okolo se mi začali smát a mladík se vrhl k Tomášovi a začal ho přemlouvat, aby mě prodal. Teď jsem opravdu dostala strach. Vzpomínka, jak dopadla první vyřazená dívka a pomyšlení, co by asi ten mizera provedl se mnou, mě opravdu vyděsily. Tomáš, můj milovaný Tomáš, mě neprodal! Odolal všem nabídkám, připnul mi vodítko, podal mi můj „ocásek“ a poté, co jsem si jej namazala vlhkostí z prcinky a zavedla do zadečku, mě odvedl z pódia stranou. Šli jsme do vedlejší místnosti, kde už si to Elen rozdávala s Petrem.