„Ty svině,tak ty si myslíš,že si budeš dělat co chceš?!”,chytil jí Pán za vlasy a bezohledně jí za sebou kamsi táhnul.„Pane, prosím,ne!”,rozklepala se strachem,když jí dotáhnul do dílny a v ruce se mu objevil velký nůž.Ale jenom jí rozřezal - už tak skromné - šaty a na zápěstí a kotníky jí nasadil okovy.Byly snad na dlaň široké a když je uzavřel, ještě je snýtoval,aby už nikdy nešly sundat.Ke každému ještě byl připojen asi půlmetrový kus silného řetězu.

„Jdeme!”,Pán jí chytil za řetězy na rukou a znovu jí někam táhnul bez ohledu na to,že se jí řetězy okovů pletou mezi nohama.Sešli několik schodů a ocitli se před okovanými dveřmi. Pán vytáhnul velký klíč a vsunul ho do zámku.Otočil jím a se skřípěním dveře otvíral.

„Néééé,néééé!”,otrokyně tiše skučela a na celém těle jí naskočila husí kůže.„Že jsem neposlechla!Co teď se mnou udělá!”,ještě si stačila pomyslet,ale to už jí Pán táhnul po schodech kamsi dolů,do tmy,kterou ozařovala jenom pochodeň,kterou hned za dveřmi zapálil a nesl v druhé ruce.Musela vynaložit veškeré soustředění na to,aby Pánovi stačila a na schodech ne-upadla.

„Nééé,prosím nééé!”,už hlasitě kvílela,když sešli až dolů,do nějakého sklepení.V záři pochodně viděla, že na stěnách byly kostry,připoutané stejnými okovy, jaké měla i ona.Pán vrazil pochodeň do držáku na stěně a chytil konec řetězu na zápěstí otrokyně. Natáhnul ho k jednomu z háků na stěně a zavěsil ho tam.

Chytil řetěz na druhé ruce a prudce ho napnul na opačnou stranu.„Néééé!”,otrokyni vhrkly slzy do očí, když se jí okovy zařízly do široce roztažených rukou.„Drž hubu!”,Pán jí chytil za bradavku a surově s ní zakroutil.„Ááááúúúú!”,otrokyně se neudržela, vyrazila bolestivý výkřik a z kundy jí vystříkla moč.

Pán uchopil řetěz na noze a táhnul ho k háku.Hned vzápětí natáhnul i druhý a otrokyně byla na stěně roztažená jako nějaký velký pavouk.Okovy se jí zařezávaly do těla a kamenná zeď jí studila do zad.„Pane,prosííím,nenechávejte mě tuúúúú!”,křičela, když Pán vyndal pochodeň z držáku a beze slova odcházel.

„Nééééé, prosím nééééé!”,křičela,až jí přeskakoval hlas,ale už jenom zaslechla zavrzání zavíraných dveří a kolem byla náhle černočerná tma.„Prosím,já už udělám všechno,co si budete přát!Jenom mě tu nenechávejtéééé!”,marně křičela a její hlas se rozléhal do tmy. Okovy, roztahující její končetiny,se jí stále bolestivěji zařezávaly do těla,ale nikdo nepřicházel.„Co to je?!”,vykřikla,když na těle něco ucítila.„To je pavouk!!! Néééé!”,začala ječet,když si vzpomněla,že v záři pochodně viděla všechny kostry obalené pavučinami.

Začala jí bolet třísla stále více se roztahujících nohou,jak jí docházely síly k tomu,aby je udržela napnuté.Bezmocně visela na stěně,když uslyšela nějaký tichý zvuk.„Konečně mě Pán jde odpoutat!”,pomyslela si a zvedla oči k vrcholu schodiště.Ale neviděla tam ani záblesk světla,které by proudilo z otvíraných dveří.

„Néééééé!”,začala nekontrolovatelně ječet,když se před ní objevilo cosi,z čeho vycházela sotva viditelná záře a ucítila, jak se jí dotklo něco kovově studeného.„Néé..!”,její jekot byl náhle přerván čímsi,co jí zajelo do pusy a znemožnilo další křik.Přitisklo se k ní cosi kovově studeného a ona ucítila,jak jí do pusy zalézá kovový předmět.

„E..eee!”,začala se dávit, když jí zalechtal v krku.„Ááááá...!”,přetrhlo to její výkřik, když jí to zalézalo stále hlouběji do krku.„U..hu..hu..hu!”, snažila se lapat po dechu,když jí ten předmět dusil a málem trhal krk.Zoufale se jí nedostávalo vzduchu až skoro ztrácela vědomí,když najednou se předmět v krku otevřel a mohla dýchat.Lačně nasála vzduch a s hrůzou čekala, co bude dál.

„Húúúú!”,chtěla křičet,když se jí k tělu přitisklo něco kovového a mezi bolestivě roztažené nohy začal vnikat kovově ledový předmět,až jí skoro trhal kundu. Ten předmět už zajel tak hluboko,že jí celou začal zvedat nahoru a i když jí to málem trhalo kundu, zároveň jí to ulevovalo od bolesti v roztažených tříslech.Zároveň jí to tak tlačilo na klitoris,až byla překvapená, jak jí to vzrušilo.

Najednou cítila,jak to kovové tělo začíná do sebe bolestivě vtahovat její prsy.„Uhuhuhu!”,snažila se zaječet,když v bradavce ucítila ostrou bolest.Cítila, jak jí do bradavky něco proniká, až znovu ustříkla trochu moči.A hned vzápětí stejnou bolest ucítila i v druhé bradavce.To už nevydržela a obsah močového měchýře vyrazil.Ale kunda byla zaplněná tak,že nemohl ven.

„Úúúúúú!”, znovu kvílela bolestí,když se moč zastavila na sa-mém konci močové roury a nemohla dál.Ten tvrdý kovový předmět v kundě jí zabraňoval volně vytrysknout.„Uhu..hu..huu‼”,znovu chtěla křičet,když jí něco začalo natahovat předměty v bradavkách.Už skoro šílela bolestí,když tah trochu polevil,čísi - snad kovové - ruce jí uchopily v pase a předmět,co jí ucpával kundu,jí začal brutálně mrdat.„Úúúúú!”, zoufale zavřeštěla a cítila,jak při každém přírazu vystřikuje z kundy trochu moči. Připadala si,že má mezi nohama zaražený žhavý kůl, který jí trhá kundu a proniká snad až do břicha,až ztratila vědomí.

Probudilo jí až to,jak jí Pán odpoutává nohy a pak i ruce. Když jí uvolnil poslední řetěz na okovech, vysíleně padla na zem a nebyla schopná vstát.Teprve po chvíli si uvědomila,že má i prázdnou pusu,kde zbyla jenom pachuť kovu.Pán si jí hodil přes rameno a nesl jí nahoru.„Ty jsi první,kterou ďábel nechal žít!”,řekl jí Pán obdivně,když jí položil na podlahu, aby se vzpamatovala.

Teprve teď byla schopná stočit oči dolů,kde uviděla nateklé fialové prsy,na kterých se houpaly silné kovové kruhy,zavěšené v bradavkách.Také bolest v krku a v kundě jí jenom pomalu polevovala,až vysílením usnula.

Ten hrůzný zážitek jí stále připomínala rozdrásaná zápěstí a kotníky,na kterých zůstaly okovy s řetězy. Také obě bradavky měla protknuté silnými kruhy,na kterých byly další řetězy a při každém pohybu se bolestivě zhouply.Od té doby splnila každý Pánův rozkaz snad ještě dřív,než byl vysloven...

Bob z Brd

©

2009