Ridlex Seznamka

Svět se změnil 2

Fetiš
Svět se změnil. Už je to deset let, co přestaly platit staré zákony reality, a začali platit nové. Když se poprvé staly ty neuvěřitelné věci, že najednou úplně normálně oblečený člověk stál v celém davu úplně nahý, nebo oblečený v něčem bláznivém, psaly o tom každé noviny. Dnes si toho sotva kdo všimne. Taky ze začátku se takové věci stávaly jen jednou za čas a dnes se to děje jak na běžícím pásu. Ze začátku se lidé domnívali, že se mění jen oblečení, které bylo vyrobeno z umělých vláken, ale i to už dávno neplatí. Může se cokoliv kdykoliv na vás změnit na zase úplně něco jiného, případně úplně zmizet. Prostě neživé věci, které tvoří část vašeho zjevu, se mohou kdykoliv transformovat na něco, co už jste někdy na sobě měl, nebo co jste viděl ve své fantazii. A to, jestli jste tu věc na sobě měl nebo neměl, nemůže většinou nikdo cizí poznat. Vypozoroval jsem jediné pravidlo, podle kterého se dalo určit, jestli ta věc pochází z minulosti, nebo z fantazie, a to, že věci z minulosti se opakovaly, ty z fantazie ne.

I teď, když jsem šel do schodů, a vracel jsem se domů ke své ženě, se to opět stalo. Najednou se cítím trochu jinak a když se podívám na sebe, jsem oblečený v dámských plavkách s vyztuženými košíčky a na nohou mám tělové dámské punčocháče. Tuším, že mám pod punčocháči i dámské kalhotky, protože jsem se takhle jednou, v období mé puberty, oblékl, prostřihl jsem si dole otvor, aby můj nástroj slasti mohl ven, a vzrušoval se doma před zrcadlem. Rychle otevírám dveře a doufal jsem, že mně v nich nikdo neviděl. Samozřejmě, že nikomu dnes nevadí, jak se člověk objeví oblečený, ale já stále mám pocit, že by mě nikdo takhle vidět neměl. Snad kromě mé ženy, která o mně věděla prakticky všechno. Vcházím do pokoje, a vidím, že má žena něco kutí u stolu.

„Ahoj, miláčku.“ zdravím ji.

Ona vzhlédne od stolu, přeměří mě pátravým pohledem a odpoví: „Ahoj. Koukám, že jsi zase ve svém oblíbeném modelu,“ a sarkasticky se usměje.

„Naštěstí se mi to stalo tady u nás na schodech.“

Ona se na mě ještě jednou podívá a pak se vrací zpět ke své práci.

Odložil jsem svou tašku do kouta a sedám si naproti ní do křesla, abych tam počkal, až přeměna skončí a já ji mohl vyprávět, co se mi dnes stalo.

Začal jsem přemýšlet, co jí mám všechno říci, a co si mám nechat jako tajemství, a čím bych ji mohl překvapit. Vybavuju si postupně každý detail mého zážitku v té prodejně s dámským prádlem, když v tom vidím, že na mě má žena ze zájmem kouká.

„Copak tě tak vzrušilo?“ povídá a já zjišťuji, že jak jsem si vybavil ty nové detaily té prodavačky, můj nástroj se probudil do pohotovosti, prodral si cestu těmi otvory a teď trčí ven a ukazuje na mou ženu. Rozhodl jsem se, že jí to řeknu hned.

„To bys nevěřila, co se mi dnes stalo.“

„Myslím, že věřila. Kohopak jsi dnes viděl v něčem zajímavým?“ Vstala od stolu a sedla si na zem přede mně. Lehce mě přejela rukama po stehnech a uchopila mě za můj nástroj. Jeane mě fakt dobře zná. Moc dobře ví, že když mě takto drží, prakticky mi vládne a já, jako kdybych měl zapnutý nějaký interface sdílení, ji vždy vyprávím o svých erotickým snech nebo prohřešcích. Vlastně to žádné prohřešky vůči ní nikdy nejsou, protože jsem jí nikdy nebyl nevěrný s reálnou ženou v kontaktním sexu. Takto se vlastně dověděla o mém fetišu a o tom, co se mi líbí. Ona sice nemá zálibu ve stejných věcech, ale většinu mi toleruje a dokonce je někdy ochotná se obléct tak, jak se mi to na ni líbí.

„Když jsem šel dnes po hlavní třídě, najednou se mi to stalo a byl jsem úplně nahý, kromě těch světle modrých punčocháčů... ty víš kterých.“

„To muselo být pro tebe hrozné, vím jak ti je, když tě někdo cizí vidí v něčem, co považuješ za své tajemství.“

Jeane na rozdíl ode mě nikdy takovým pocitem netrpěla. Jako všem, i jí se stávalo, že se na ní oblečení měnilo, nejčastěji, že se prostě ztratilo a ona stála například ve frontě úplně nahá. Ale ona už to dávno začala brát jako samozřejmou věc a vlastně nic to s ní nedělalo.

„Samozřejmě, že najednou jsem cítil, jak si mě všichni prohlížejí.“

„A samozřejmě si tě nikdo neprohlížel, že?“ dodala s úsměvem a pomalu shrnula předkožku mého žaludu.

„Ale ano, aspoň ta jedna dívka si toho všimla a prohlížela si ty mé punčocháče.“

„Jaká dívka?“ Jeane najednou zvážněla a pevněji stiskla můj pyj.

„Ta není důležitá, prostě jsem se musel jít někam schovat.“

Jeane zase na tvář vyklouzl úsměv a pokračovala s hraním si s mým trčícím ptákem.

„Jistě, že není důležitá, a kam ses šel schovat?“

„No vlezl jsem do nejbližšího obchodu.“

Raději jsem se rozhodl, že všechny detaily o mém vzrušení vynechám a řeknu ji jen to, co je nutné.

„A tam se mně mé oblečení zase vrátilo do původní podoby, a já, protože jsem měl radost, a protože to byl obchod s dámským prádlem, jsem ti tam něco koupil.“

„Aááá, tak to tě tak vzrušilo, ty jsi mně zase něco koupil, počítám, že to nebude nic, v čem bych mohla chodit mezi lidi.“ Jeane samozřejmě by šla mezi lidi v čemkoliv, protože lidi si ve skutečnosti nikdy nevšímali toho, co mají ostatní na sobě, ať to bylo vytvořeno přeměnou, nebo si to ten dotyčný vzal na sebe dobrovolně. Ona byla prostě ten typ, který má raději kytičku, než kousek krásného prádélka.

„No, asi máš pravdu, myslím, že ani ty bys v tom mezi lidi nešla….“ Odpověděl jsem a Jeane začala pumpovat předkožkou mého penisu tak rychle, že jsem se začal trochu svíjet rozkoší.

„Víš, jedná se o speciální magické prádlo.“ Odpověděl jsem zadýchaným hlasem.

„Speciální magické?“, začala se Jeane zajímat a trochu zvolnila rytmus.

„Ano, dokáže formovat postavu.“

„Ale to umí každé ženské prádlo, sám jsi toho obětí.“ Jeane zavtipkovala a zase trochu zrychlila tempo.

„Tak to nemyslím, toto prádlo tě dokáže udělat víc …, víc …“, najednou jsem nevěděl co mám říct. Slovo sexy by mohlo vyznít dost urážlivě.

„Víc objemnější.“ Konečně jsem našel to pravé slovo.

„Zvětšuje prsa? Nějaká push-up podprsenka?“ Zeptala se Jeane.

„Nejen prsa.“

„Myslíš, že jsem moc hubená?“ najednou Jeane zvážněla a přestala se mě dotýkat.

„Jsi úplně taková, jakou jsem si vždycky přál mít ženu.“ Rychle jsem ji začal uklidňovat, slezl jsem z křesla a přitiskl jsem se k ní, abych ji to dokázal.

„Ale prsa nemám zrovna největší, a ty se vždycky díváš po prsatých a prdelatých ženských.“ Začala mně vytýkat.

Měla pravdu, můj vkus byl dost rozháraný. Vždycky jsem toužil žít se štíhlou sportovní dívkou, se kterou bych mohl dělat vše, ale mé sexuální pudy mě přitahovali i k mateřsky vypadajícím ženám s vosím pasem, plnými stehny, kulatým zadkem a obrovskýma prsy.

„Miluji tě, protože jsi taková, jaká jsi.“

„Myslíš, že bych měla trochu přibrat?“ zeptala se mě vážně Jeane, ale již znovu uchopila můj zatím stále vztyčený klacek do ruky a začala hrát svoji oblíbenou hru na otázky o mých erotických touhách.

„A jak bys mohla potom jezdit na kole a dělat všechny ty sporty, kdybys tak přibrala?“ Odpověděl jsem, když jsem si opětovně vybavil vzpomínku na obrovské rozměry prodavačky z dopoledne.

Jeane na mě nechápavě pohlédla.

Pak ji asi došlo, o jakým přibrání mluvím.

„Nechci přibrat metrák, jen trochu, abych měla větší prsa a trochu větší zadeček.“

„Budu tě milovat, ať budeš mít třeba prsa jako desku od stolu, nebo jako melouny, však ty víš.“ Odpověděl jsem po pravdě, protože jsem ji opravdu miloval a ona mi ve většině věcí dokonale rozuměla.

Myslím, že to bylo to pravé, co jsem teď měl říct, protože se Jeane ke mně přitiskla se zavřenýma očima a jen jemně mě masírovala mého ptáka a všude možně mě líbala. Když zjistila, že mám na sobě stále ty dámské plavky, asi si vzpomněla, o čem jsme před tím mluvili, otevřela oči a zeptala se mě.

„Chceš to teď hned, nebo počkáš, až si obleču to, co jsi mi koupil?“

Touha po pohledu na Jeanu v tom oblečku a s těmi mírami, co jsme s tou prodavačkou dopoledne vybrali, převládla nad touhou po okamžitém uspokojení.

„Jestli se ti do toho chce?“ Raději jsem se zeptal.

„Však víš, že pro tebe udělám všechno.“ Odpověděla, vstala a pomohla mi na nohy.

Vzal jsem tašku z kouta a vytáhl jsem malý balíček.

Jeane si ho vzala a začala ho s napětím rozbalovat.

„Jsou tam nějaký vycpávky? Na to je to dost malej balíček. Jak to vlastně bude fungovat?“ Zahrnula mě otázkami.

„Nech se překvapit, doufám, že se ti barva bude líbit.“

Jeane otevřela balíček, vyndala punčochový světle modrý kočičí oděv, a korzet na gauč.

Když vzala korzet do ruky a v předpažení si ho prohlížela, uvědomil jsem si, jak obrovský ty košíčky proti Jeane jsou.

Jeane se na mě nechápavě podívala.

Pak si začala prohlížet ten korzet z blízka a hledat případný vyplňovací mechanizmus. Když nic nenašla, vzala do ruky ten punčochový oblek a opět si ho detailně prohlédla.

„Nepodvedli tě náhodou? Žádné vycpávky tam nejsou, doufám že nechceš, abych se vycpávala, nějakou vatou, nebo tak nějak. A stejně i na bocích a v pase mi to bude volný.“

„Říkal jsem ti, že ten oblek je kouzelný.“

Toto Jeanu zaujalo a znovu se začala zabývat korzetem.

„Kouzelný, myslíš tím, že nějak ovládli náhodné proměny, a že se ten oblek na mně promění?“

„Ten oblek se nepromění.“

„A co se promění?“

„Ty v něm trochu narosteš.“

Ty slova Jeanu trochu vyvedly z míry, roztáhla ty obrovské košíčky, spíše koše a se zájmem povídá.

„To chceš říct že mi narostou takové dudy?“

„Nejen dudy.“

Jeane roztáhla spodní část a přiložila si ji k bokům. Dole by korzet mohl být dvakrát tak široký, než Jeane v reálu.

„Jestli je to pravda, bude ze mě obrovské monstrum.“

„Jo, sexy monstrum.“ Dodal jsem ji odvahu.

Jeane byla ale představou obrovských prs tak fascinovaná, že stejně nepotřebovala povzbuzovat.

„A jak to vlastně funguje?“

„Oblečeš si ten punčochový oblek. Tady na ty cedulce na korzetu je napsáno, že máš strávit ve vodě čtyřicet pět sekund. Tak si napustíš vanu, počkáš v ní čtyřicet pět sekund a když vylezeš, tak tento korzet bude přesně vhodný na tvoji postavu.“ Vychrlil jsem ze sebe jedním dechem.

Jeane znovu vzala korzet do ruky a nevěřícně zavrtěla hlavou.

„Menší neměli?“

Když se na mě podívala, a viděla stále naběhnutého mého ptáka, řekla.

„To jsi vybíral sám, že?“

„Ne, to ta prodavačka mě poradila.“ Řekl jsem a měl jsem pravdu.

Vždycky jsem rád Jeane pomáhal při oblékání jejich erotických oblečků, i když ona většinou chtěla se obléct stranou a pak se mně ukázat, až když zkontrolovala jak vypadá. Ale teď ji asi ta myšlenka obrovských dud tak zaujala, že mou pomoc ráda přivítala. Už jen, když si oblékla ten světle modrý punčochový obleček, který pokrýval většinu jejího těla, a který byl na ní dokonale hladký, bezešvý, a jako by na ni ulitý, vypadala neuvěřitelně sexy.

Rozhodl jsem se, že ji o další speciální vlastnosti tohoto oblečku řeknu až později, aby zažila podobné překvapení, jako já dopoledne.

Napustili jsme plnou vanu příjemně teplé vody, Jeane se do ní ponořila a já jsem spustil stopky.

Jeane byla celá ponořená pod hladinou, a tak díky zkreslení obrazu lomem vody jsem prvních deset sekund neregistroval, žádné změny. Kdyby nebylo to, že jsem byl dopoledne svědkem, že dozadu vešla štíhlá dívka, a ven vyšla kyprá sexy bomba, začal bych o tom pochybovat. Pak najednou jsem si všiml, že na hladině se objevil dvě malé světle modré skvrnky, které se rychle začaly rozšiřovat a z hladiny se začali zvedat v místě Janiných prsou dva ostrůvky. Současně, jak se ostrůvky zvedaly, začala hladina ve vaně trochu klesat. Jeanina tvář vypadala čím dál tím víc udivenější a …. vzrušenější.

„Jaké to je?“ Položil jsem dost hloupou otázku, protože Jeanin výraz tváře mluvil jasně, že prožívá blaho. Když se ostrůvky změnily v kopce, a odkryly obrovské dvorce a bradavky dosud ukryté pod hladinou i mé vzrušení prudce vzrostlo. Při pohledu na její rostoucí prsa, a při představě rostoucího zadku a stehen jsem - jsme najednou explodovali. Naštěstí pro mě jsem držel v ruce ručník, který by zakrýval Jeane pohled na mého stříkajícího ptáka, kdyby se dívala. Ale protože asi nic takového nečekala, měla zavřený oči a jen se tam trochu zmítala v orgastických extází ve vodě jako malá velryba. V tom cinkly stopky. Pětatřicet sekund uběhlo. Rychle jsem se probral s extáze a přiskočil k vaně, abych pomohl Jeane z vody. Jeane měla zavřený oči a celá se chvěla. Vzal jsem ji po rameno, a chtěl jsem ji zvednou, ale ani jsem jí nepohnul.

„Jeane, musíš z vody, hned.“ Křikl jsem na ni.

Jeane se trochu probrala z transu a snažila se sama zvednout. I ona byla najednou překvapena obrovskou váhou svého nového těla, na kterou nebyla zvyklá. Hladina vody jako by ji nechtěla pustit.

Padesát sekund. Voda kolem Jeane se ztrácela před očima. Společně jsme oba zabraly a Jeane se přetočila na bok, skrčila nohy a podařilo se jí kleknout opřená rukama o dno vany, její obrovské prsa ji táhly k zemi zpět do vody. Přenesla váhu víc do zadu a tak se jí podařilo dostat trup do vzpřímené polohy.

Šedesát sekund. Ve vaně bylo už jen tak trochu vody a klečící Jeane, která byla obrovská. Její obleček, který byl mimo vodu, okamžitě uschnul, ale bylo stále vidět, jak se rozpíná, jak ty části těla, které jsou ve vodě, stále vodu absorbují a ta se přemisťuje do Jeaneiných prsou, zadku a nohou.

Sedmdesát pět sekund. Už nezbyla ve vaně žádná voda. Jeane se podařilo konečně se za mé pomoci zvednout a postavit se. Její nové tělo bylo formováno dalšími sto padesáti litry vody, kterou absorboval její elastický punčochový celo tělový světle modrý obleček a rovnoměrně ji přeměnil na Jeaniny prsa, boky, zadek, stehna a lýtka, no prostě ve všechny ženské partie.

Bylo z ní opravdu monstrum. Sexy monstrum.

Teď když byla mimo vodu, nabyly její příslušné svaly asi dostatek síly, aby se mohla pohybovat tak volně, jako před tím. Překročila okraj vany a tak, tak prošla kolem mne a dveřmi, jak byla široká. Zdálo se, že to Jeane vůbec nevadí. Když došla k zrcadlové stěně v našem obýváku, dokonce vypadala, že se jí její nová podoba líbí. Jakoby nic nadhodila svoje nový obrovský cecky, které musely každý vážit nejmíň padesát kilo, a rukama si přejela po svých širokánských bocích a plácla se po obrovském zadku. Celá se při tom pořádně zavlnila.

„Asi jsme to trochu přehnali, nemyslíš?“ Otočila se ke mně. Já jen zavrtěl hlavou a současně s ní explodoval v jedné extázi, kterou jsem už nedokázal skrýt…

…pokračování příště