Ridlex Seznamka

Tlusťoška - Inženýrka houpá

Baculky
Druhou návštěvu si domluvily ještě v závěru medové orgie ve vaně. Když se před spaním Karlin klín začal třetí noc po setkání s Blankou ozývat touhou, vyhledala měsíce odloženého robertka. S potěšením zjistila, že baterie ještě není vybitá, zavřela oči a představovala si, že ji s ním obšťastňuje přítelkyně. Nejdříve zhasla a nechala vibrátor pracovat bez jakéhokoli dotyku. Pak jej vzala do dlaně a vychutnávala si příjemné mravenčení. Totéž si zopakovala na tvářích, na krku. Měla na sobě bavlněné pyžamo. Levou rukou si konečky prstů začala jemně přes pyžamo bubnovat na oblinu ňadra, pravou se k druhému přiblížila robertkem. Okamžitě cítila, jak se jí zvětšuje bradavka, jak se pocit jemného mravenčení promítá až mezi nohy. Nechala vibrátor přes bavlněnou látku působit střídavě na obou kozičkách a levou rukou pomalu zajela pod bříško. Zkušeným prstem projela údolíčkem, potom znovu, vždy o něco hlouběji, látka se jí zařezávala mezi citlivé pysky. Celé tělo prožívalo chvění, robertek dráždil střídavě obě vyvýšeniny prsou, bradavky dostávaly spravedlivý příděl, bavlněná látka nebyla rozkoši na překážku. Dole to ale ruka nevydržela. Nebo spíš klín to už nevydržel. Začal vlhnout. Levá ruka nedočkavým pohybem vklouzla pod gumu pyžamových kalhot, prodrala se látkou, namačkanou do intimních míst, a začala vlhkým údolíčkem citlivě projíždět. Mezi prsty brala a mírně tiskla hned levou, hned pravou stranu, vzápětí prsty nakoukly, zda je v pořádku panenství, poté se vydaly k rozdrážděnému místu nejcitlivějšímu. Celé tělo prožilo křeč orgasmu, hlava měla před očima otazník, zda takovou rozkoš bude možné prožít s přítelkyní i poté, co se provdala.
Konečně nastal termín návštěvy. Karla byla myšlenkami už u své milé, práci zvládala zcela mechanicky a stalo se, že unikla drobná chybička. Přesně taková, jakou šéf rád zneužíval. Místo sledování obrazovky a hledání problému byla totiž v blaženém rozjímání, jak se před cestou za přítelkyní navoní, jaké si vezme prádlo, aby jí způsobila co největší radost, vzrušovala ji myšlenka, bude-li Blance vyprávět poslední zážitek s robertkem. Vyprávěním o tom, jak svá těla krotily v době, kdy nebyly spolu, se po setkání často rády vzrušovaly.
Z tohoto krásného snu ji probudil zlověstný hlas šéfa, který se, jak bylo jeho zvykem, přiblížil zcela tiše: "Slečno, toto vám přijde draho. Poslední referentský dopis jste vypracovala věcně nesprávně, dodala ho až po dvou hodinách, a teď místo jeho přepracování v pracovní době onanujete!"
Teprve v této chvíli si Karla uvědomila, že při představách očekávaného večera si rozepnula halenku a ruku má ještě teď ponořenu v podprsence. Rychle vše napravila, ale na jeho: "Přijďte do mé kanceláře" zavrtěla hlavou. "Víte, že vše podle vašich představ poslušně odsloužím, ale dnes opravdu nemohu!"
Odpor ho překvapil, ale reagoval po svém. "To bych vám neradil! Práci dnes končíte v 16 hodin. Do hodiny čekám přepracovaný dopis, do 16:10 vás. Sedněte si k počítači a podejte mi kalhotky. Ale tak, aby to nikdo nemohl vidět!" Karla si sedla k počítači, ale místo o kalhotky se začala starat o kritizovaný dopis. Byla v něm vyznačena nevýznamná chyba. Běžné opomenutí, bez kterého by text svoji roli také splnil. Rychle ji opravila.
"Dopis už máte odeslaný, ta oprava nestála za řeč. Mohu pro vás ještě něco udělat?" "Ty kalhotky!" procedil mezi zubama. "Mohu pro vás ještě něco pracovního udělat?" upřesnila svůj dotaz. "Poslouchej dobře," zašeptal výhružně: "Čekám do 16:10. Vstoupíš do mé kanceláře, zavřeš za sebou dveře, ty kalhotky si sundáš, vezmeš do zubů a po čtyřech se doplazíš k mému stolu. Pokud se rozhodnu je pak od tebe přijmout, máš naději. Pokud ne, čekám tě zítra v 8 ráno s výpovědí!" Postřehl, že nejstarší spoluzaměstnankyně z vedlejší kóje na něj na chvíli vrhla pohled, vykouzlil na tváři přátelský úsměv, v rozporu s tónem předchozích příkazů souhlasně přikývl, mávl rukou na pozdrav a Karlino pracoviště opustil.
V 16:15 to šéf už nevydržel. Marně se poslední hodinu těšil, jak tu zpupnou mladou inženýrku zkrotí. Až by mu v zubech přinesla kalhotky, nechal by ji čekat, jako že si jí nevšímá. Pak by jí řekl, že si zatím kalhotky nevezme a přikázal, ať to zkusí znovu, ale aby si napřed sundala jednu část oděvu! A tak pořád dokola. Moc toho na sobě nemá, ale na čtyři, pět kol, by to mohlo vyjít. Má dost velké kozy, pěkně by se při lezení po kolenou mohly houpat, sukni si jistě nechá na závěr. To by ho asi pořádně vzrušilo.
Rozepnul si poklopec a vyndal vzrušeného ptáka. Vzápětí ale vztekle bouchl pěstí do stolu. "Kde ta děvka je?" Pak znovu zavřel oči a vrátil se k představě, co s ní pak bude dělat. Je na kolenou, nahá, v zubech ty kalhotky. Párkrát si za ptáka zatáhl. "Pořádně vyšpul zadek!" nařídil by jí, několikrát klečící nahotinu obešel, za rameno by ji chytil tak, aby se jí kozy znovu rozhoupaly, načež by jí ho tam nečekaně strčil zezadu. Kokot zoufale volal o pomoc, vzrušený, zbarvený málem domodra, pevný, že by s ním mohl ořechy roztloukat.
"Ten hajzl neposlušný!" vykřikl už nahlas, násilím zastrčil přirození do kalhot a vyběhl k výpočetním středisku s prosklenými kójemi. Pracovní doba dnes ještě neskončila třem ženám. Dvě z nich na moment zvedly hlavu od počítačů, ale rychle pochopily, že šéfův výraz nevěští nic dobrého a zahleděly se znovu do obrazovek. Padesátnice ale měla smůlu. Sotva k ní šéf vrazil, zařval: "Kde máte tu holku odvedle?" "Je to pár minut, co odešla, mám za ni něco dokončit?" Šéf se na moment zarazil. Zahleděl se na její vyspělé poprsí, daleko největší z celého oddělení. Větší, než poprsí té inženýrky, kterou zítra s velkou slávou propustí. "No to si pište, že ano!" odpověděl. "Máte ještě nějaké resty z minulého týdne, ne?" "Pracovně je už všechno v pořádku, ale pokud myslíte, jako že vás kvůli tomu navštívím po práci, to jste určil na zítra..." pokusila se chabě protestovat.
"Pokud vím, končíte dnes v 16:30. V 16:40 vás chci mít v kanceláři!" rozhodl pánovitým hlasem a tiše odkráčel. Zastavil se ještě na dámském záchodku, jestli tam náhodou ta mladá není a s pobavením si představil, že by se mu tam sešly obě. Škoda, že to nejde doopravdy, dvě současně. To by mohlo být nebezpečné. Ale na druhé straně, těch možností! Musí to ještě promyslet.
V 16:30 vybraná pracovnice spěšně opustila pracoviště, sledovaná výmluvnými pohledy dvou dalších, jejichž pracovní doba dnes končila ještě později. Rychle si zaběhla do sprchy, jak patřilo k povinnostem při "přesčasových hodinách". Pečlivě se umyla zvláště v rozkroku, vzala si čisté kalhotky a navoněla. To bylo maximum protestu, jaký jí mohl projít. Věděla, že ten sadistický chlípník by si ještě více liboval, kdyby mohl čichat k zapocenému ženskému přirození. A pak by si mohl navymýšlet spoustu urážejících praktik.
"Tak mě tu máte," ozvala se ode dveří. Neřekl ani slovo a rukou jí pokynul, aby přistoupila blíž. Odložila na věšák kabelku a udělala poslušně pár kroků k šéfovskému stolu. Když byla na dosah, čekala, že jí jako obvykle začne osahávat její velké vnady, ale on stroze přikázal: "Kalhotky!" a předstíral, že pokračuje v nějaké práci. Bez velkého zaváhání si vykasala sukni, stáhla kalhotky, přidržela se stolu, aby nezavrávorala a po chvíli je držela v ruce.
Nechal ji tak snad pár minut čekat, pak jí je prudce z ruky vytrhl a s pohledem upřeným do jejích očí si je přisunul k obličeji. Přičichl, zaregistroval příjemný parfém, přičichl znovu a pojednou zasykl: "Tyto ne, chci ty správné!" Navoněné kalhotky strčil do šuplíku a sklonil se nad svými lejstry.
Cestou k věšáku přemýšlela, nemůže-li být ve sprše namontována kamera, od tohoto perverzního šílence by se dalo čekat cokoliv. A současně si uvědomila, že nad ní zase vyhrává, že ani ta troška pasivního zadostiučinění jí není dopřána. Vyndala z kabelky igelitový pytlík, ve kterém měla uloženy použité kalhotky a položila ho na stůl.
Opět ji nechal čekat. Pak otevřel zásuvku stolu, čisté kalhotky strčil do sáčku a poručil jí, aby si je uložila do kabelky. K použitým kalhotkám mezitím s perverzní rozkoší čichal. "Ty jsi je přede mnou schovala, abych ti nemohl říkat babo smradlavá, že?"
Věděla, že sebemenší odpor by znamenal stupňování urážek a raději proto sotva znatelně přikývla hlavou. Viděla, že je dnes obzvlášť rozdrážděný a jako už mnohokrát se jí vnucovala myšlenka, zda má smysl si za tuto cenu práci zde udržovat. Kdykoli byl ale hodně vydrážděný, trápení většinou brzy skončilo. Dnes měla pocit, že v tomto směru má značné naděje, protože zavelel: "Nahoň mi ho!"
Teprve v té chvíli si všimla, že za stolem sedí s rozepnutým poklopcem a s pořádně trčícím vzrušeným ptákem. Naklonila se k němu a vzala mu ho do ruky. Chvíli sledoval, jak se činí, až se mu to začínalo líbit, chytil jí oběma rukama přes látku obě prsa. "Jen si sáhni, ty hajzle, ať se co nejdříve vystříkáš," pomyslela si a dlouhými tahy se na jeho údu činila. Při tahu vzhůru ho pěkně stiskla, při tahu dolů nepatrně povolila. Jeho dlaně přitom byly zabořené do jejích kyprých tvarů a majetnicky je mačkaly.
"Rychleji!" zavelel pojednou, pustil jí jedno ňadro a uvolněnou rukou sáhl pro její odložené kalhotky. Na chvíli se zalekla, že jako už několikrát se bude chtít vystříkat jí do úst, když teď měla prsa zahalená, ale on jí odstrčil obsluhující ruku, ptáka schoval do kalhotek a s nimi si ho sám dokončil.
Ženou prošla vlna úlevy. To z toho tentokráte vyvázla docela rychle! Už už naznačovala, že by si vzala kabelku, šéf byl nějakou chvíli v hladině sexuální blaženosti, ale pak se z ní začal probírat, gestem ruky ji zarazil a do očí se mu stěhoval obávaný sadistický výraz.
"Utři ho! Ale těmi suchými kousky!" I to už zažila, i když ne s vlastními kalhotkami. Napolo štítivě je vzala do ruky a skutečně zjistila, že jedna nohavička není provlhlá, zatímco vše ostatní bylo plné mužského semene. Opatrně mu na ptáka nohavičku nasadila a začala ho otírat. "Přimáčkni trochu, asi tam ještě něco zůstalo!" I tento příkaz splnila, a když měla pocit, že už je spokojen, řekla, že si přinese ten sáček, aby do něho kalhotky uložila.
"Ale to ne," sdělil pobaveným a současně zlověstným tónem. "Hra teprve začíná. Kalhotky jsi přede mnou chtěla schovat, teď mi je teprve pořádně přineseš!" Zvyšoval hlas, rudl přitom v obličeji, přestával se ovládat. "A víš, jak?" Ptal se a sadisticky sledoval její výraz zděšení. "Úplně nahá. Začneš u dveří, polezeš ke mně po kolenou ale tak, aby se ti co nejvíc houpaly kozy a ty kalhotky mi přineseš v zubech!"
"On je šílený," pomyslela si a celá se třásla, když po očku sledoval, jak se dívá na její přípravy. Rychle se svlékla, i když zdaleka ne s takovými pocity, jako před pár minutami ve sprše. Její obrovská ňadra bez podprsenky tížila, přidržela si je jednou rukou. Na to obvykle reagoval příkazem, že ho má mezi nimi udělat. Dnes byla situace zlověstnější.
"Ty kalhotky do zubů!" přikázal tiše. Sáhla nahoru na věšák, kam je předtím odložila. Málem se jí udělalo nevolno, když postřehla, co z nich visí. Nenápadně to o horní část věšáku otřela a snažila se najít kousek suchého místečka.
"Řekl jsem do zubů!" přikázal už hlasitěji. "Hned, nebo ti je celé vrazím do huby, až se začneš dusit!" pohrozil. Štítivě kalhotky uchopila do zubů, klesla na všechny čtyři a připlazila se ke stolu. Musela vyvinout obrovskou vůli, aby tak mimořádnou potupu překonala. Pomáhala jí představa, že se poradí na policii, že to snad přijdou vyslýchat a že najdou stopy. Tam nahoře, na špičce věšáku!
Klečela, nahá, hluboce potupená, před ním, sadistickým pánem. V zubech kalhotky, jichž se štítila. Poslechla ho, i když věděla, že svoje perverzní choutky bude stupňovat. S hrůzou pojednou spatřila, že jeho pták stojí snad ještě víc, než když jí přikázal, aby ho poprvé nahonila.
"A co to houpání?" zeptal se výsměšně. "To si ani tak jednoduchý úkol nepamatuješ? Tak hezky znovu! Vrať se ke dveřím, kalhotky tam nech a hezky po kolenou znovu a pěkně nahlas přitom říkej básničku, kterou jsem ti právě složil: "Houpá, houpá, inženýrka hloupá, ceckatá, nahatá, zatím zaměstnaná!"
Z celé poslední potupy se žena upjala k příkazu "nechat tam kalhotky". Úmyslně s nimi nenápadně co nejvíc potřísnila další část věšáku a poklekla splnit novou perverzitu. Ťapkala jako dítě po čtyřech, pohupovala se ze strany na stranu, až se jí visící prsa těsně nad kobercem podle směru pohybu rozhoupala a přitom opakovala: "Houpá, houpá, inženýrka hloupá"!
Šílenec vyskočil, radostně se plácal do stehen, přitom si svlékl kalhoty a slipy. "Špatně, špatně, to není celé!" vykřikoval nadšeně a nutil ubohou ženu scénu opakovat. Vydala se na potupnou cestu znovu a rozšířila verš na: "Houpá, houpá, inženýrka hloupá, stále zaměstnaná".
"Hloupá, hloupá!" vykřikoval šéf a zopakoval, jak to celé má znít. Musela pak po kolenou několikrát proplazit celou místnost, on před ní ustupoval, ukazoval jí cestu a ona čekala, kdy ho její "deklamující" ústa inspirují k požadavku na orální sex.
"Teď už mlč a jenom houpej!" přikázal pojednou. Zůstala na všech čtyřech a poslušně ňadra rozhoupala. Lehl si k ní na koberec, posunul se tak, že byl obličejem pod nimi a nechal se na noze a pak na vyplazeném jazyce houpajícími se špičkami ňader lechtat. S hrůzou po očku sledovala, že jeho už jednou vystříkaný penis neztrácí velké rozměry.
Nemýlila se. Po chvíli jí popadl ňadro do rukou, zastavil tak další houpání, divoce začal olizovat bradavku a co nejvíce z visící vnady brát do úst. Druhou kozu přitom dlaní neurvale hnětl, až to chvílemi zabolelo. Netroufla si ale ani hlesnout, vše snášela a doufala, že ji už brzy propustí. Pak půjde rovnou na policii.
Šéf se na kozách vyrajcoval, pojednou je pustil a přikázal, aby pořádně vystrčila zadek a aniž by se tentokrát zeptal, jestli bere prášky, strčil jí ptáka zezadu do kundy a zuřivě začal přirážet. Třebaže to bylo jeho druhé číslo během několika minut, byl rychle hotový. Ptáka vytáhl, semeno jí vystříkal na zadek a o její pocity se jako vždy absolutně nezajímal.