Ridlex Seznamka

Asistent 1

Footfetish
I.

Studoval jsem třetím rokem bankovnictví a protože mi už nějak nestačily peníze, začal jsem si hledat práci, kterou bych zvládal dělat při škole. Sedět někde na pokladně, nebo doplňovat zboží se mi moc nechtělo a tak jsem hledal něco, kde bych alespoň trochu mohl využít své těžce získávané znalosti. Štěstí se na mne usmálo a po měsíci hledání jsem mohl nastoupit jako administrativní výpomoc do jedné banky. Práce mne ze začátku bavila, ale vzhledem k tomu, že byla poměrně stereotypní, pomalu mne bavit přestávala. Alespoň jsem ale pracoval s poměrně zajímavými lidmi a všichni se ke mně chovali jako k sobě rovnému, což jsem vzhledem ke zkušenostem z brigád ve skladech, kde vás uráží každý druhý skladník jen kvůli tomu, že umí jezdit rychle s vozíkem na palety, dokázal ocenit. Navíc mi práci zpříjemňovalo pokukování po ženách, kterých pracovalo na oddělení docela dost.

Pracoval jsem zde již asi rok, když si mne jednoho odpoledne zavolala do své kanceláře vedoucí oddělení. Řekla mi, že je spokojena s tím, jak pracuji, za celou dobu se mnou nebyly žádné problémy (až na počítač, který shořel poté, co jsem ho polil čajem)(což se ale nikdy neprokázalo) a vzhledem k tomu, že jí přibyla práce a potřebuje asistenta, rozhodla se, že práci nabídne mne. Práce prý bude zajímavější a samozřejmě také podstatně lépe placená. Nabídla mi, ať si vše do druhého dne rozmyslím a s tím jsme se rozloučili. Příliš jsem přemýšlet nemusel, viděl jsem jen samé přednosti oproti mé původní práci. Mému rozhodnutí pomáhalo i to, že jsem s vedoucí doposud neměl sebemenší problém a při našich kontaktech se ke mně chovala vždy mile. A jako úplné podtržení rozhodnutí byla její atraktivita - ve svých odhadem 35-letech měla úžasnou postavu, zvýrazňovanou elegantními kostýmky, které často odhalovaly i její krásné nohy.

Druhý den jsem jí tedy své rozhodnutí oznámil, na což reagovala slovy, že je moc ráda, že jsem se tak rozhodl. Nastoupit jsem měl příští týden, jelikož ještě bylo nutné sehnat za mne náhradu.

Pondělí následujícího týdne jsem tedy nastoupil k ní a od prvního dne bylo jasné, že jsem se rozhodl správně. Hned jak jsem se u ní nahlásil mi podávala ruku s tím, že ode dneška si budeme tykat a že se jmenuje Klára. Práce u ní byla opravdu zajímavější, jelikož jsem dělal pořád něco jiného a mezi mé povinnosti patřilo i to, že jsem vyřizoval věci po celé Praze, což jsem vzhledem k tomu, že ulice zrovna začínaly být po dlouhé zimě opět plné slunce, uvítal.

Zhruba po měsíci přišla v pondělí Klára do práce úplně zničená s tím, že byla o víkendu s kamarádkami na Šumavě. Nachodily prý každý den přes třicet kilometrů a nohy jí teď bolí tak, že se na nich sotva udrží. Sedla si do svého křesla, ze kterého se pak celý den díky svému asistentovi, krom toho když šla na záchod, nehnula. Zhruba kolem poledne jsem pro ni dodělal nějakou prezentaci, došel jsem jí na ulici pro oběd a když jsem ho pak donesl na stůl, obrátila se na mne a řekla: "Díky. Vím že to nemáš ve smlouvě, ale nemohl bys mi, zatímco budu jíst, namasírovat nohy?" "Jasně," odpověděl jsem, "alespoň si na chvíli odpočinou oči od monitoru." Vzal jsem si svou židli, sedl si naproti ní a řekl: "Tak mi sem ty chudinky dej." Zula si lodičky a na stehna mi položila svá bosá chodidla. Vzal jsem si první do rukou a začal jej jemně masírovat. Pomalu jsem putoval od její paty až k jejím prstíkům, masíroval důkladně každý milimetr jejího chodidla a asi po pěti minutách jsem se přesunul na druhé. Masíroval jsem její druhé chodidlo a uvědomil si, že jsem vzrušený. Ženská chodidla mne vzrušují stejně tak, jako prsa nebo zadek. A i když se to považuje za fetiš, nestydím se za to a naopak je mi líto mužů, kteří přicházejí o něco tak krásného, jako je kontakt s chodidly. Ta jsou pro jednou z mnoha věcí, jež jsou na ženě krásné. Naštěstí jsem měl vystrčenou košili a tak to, že jsem vzrušený, snad nebylo poznat. Každé chodilo prošlo dvakrát mýma rukama a Klára se mezitím v klidu naobědvala. Pak sundala nožky z mých stehen a vrátila je zpět do lodiček. "Dělal si to krásně, skoro jako profík. Vypadá to, že kromě Excelu vynikáš i v jiných věcech," řekla, mrkla na mně a ještě dodala, že by rozhodně ráda využila mý služby i v budoucnu. Jen jsem se usmál a řekl: "Jasně, budu se těšit..."

Čas obracel listy kalendáře a zároveň mne sbližoval s Klárou. Kromě toho, že jsem se v práci opravdu moc nepředřel, jsem v Kláře získal i novou kamarádku. Bavili jsme se o osobních věcech, včetně těch intimnějších a věděli jsme o sobě téměř vše. Kláře jsem tak řekl i to, že mne masírování jejích krásných nohou vzrušovalo. Já jsem zase zjistil, že už přes tři roky nemá žádného přítele, protože ji práce v bance plně vyčerpává a tak se teď soustředí jen na kariéru. Párkrát jsme spolu po práci zašli na večeři, při které jsme se vždy trochu opili a bavili se tak ještě otevřeněji. I když vás tím asi zklamu, k žádnému intimnějšímu sblížení nedošlo. Cítil jsem, že Klára nemůže přehlížet to, že jsem o více než deset let mladší, ale nijak mne to netrápilo, protože i jako kamarádka příjemně obohacovala můj život...

Léto bylo na svém vrcholu a Klára jela, stejně jako minule se svými kamarádkami, na dva týdny do Norska. Já jsem si vzal dovolenou taky a jel jsem za kamarádem do Barcelony, užít si své lehce vydělané peníze.

Po dvou týdnech jsme se opět sešli ve společné kanceláři. Klára vyprávěla, kde všude byly a já tajně čekal, kdy se zmíní o tom, že jí bolí nohy a jestli bych... vždyť víte. Celý den jsme si vyprávěli, co všechno jsme zažili a přitom jsme doháněli práci, která se za dva týdny navršila a byla potřeba co nejrychleji dodělat. Bohužel mi Klára řekla, že dnes budeme muset zůstat v práci trochu déle, což mě, i přes všechny pozitiva práce, docela otrávilo.

Venku už byla tma a na patře jsme zůstali snad už jen my dva. Zrovna jsem dotřídil nějaké papíry, oznámil to Kláře a ptal se, co bych měl udělat dál. "Myslím, že by stačilo pokračovat až zítra," řekla. "Ale kdybys byl tak hodnej, mam docela unavený nohy a když si vzpomenu, jak si mi je minule krásně namasíroval, nemohl bys to pro mě udělat zase?" Podíval jsem se na její chodidla - seděla u stolu bosá - a ona zahýbala s prstíky tak svůdně, že jsem nemohl říci "Ne."

Vzal jsem si tedy židli a sedl si vedle ní. Natáhla své nožky směrem ke mně, já je vzal do rukou, položil si je na klín a začal masírovat. Skončil jsem s prvním chodidlem a chystal jsem se na druhé. "Potřebovala bych ale pracovat, mám tu dost práce, kterou musí mít ředitel ráno na stole. A takhle to nejde. Nenapadá tě něco?," přerušila mou práci. Oba jsme na sebe koukali, a snažili se vymyslet, jak by se to dalo skloubit. Najednou se Klára otočila a podívala směrem pod stůl. Pak se podívala zpět na mne a zvedla obočí. "To by šlo, ale nevím, jestli to po tobě můžu chtít." Chtít to možná nemohla, ale já jsem to nakonec akceptoval. I když to mohlo vypadat jako ponižující a bůhví co ještě, nevadilo mi to...

Klára popojela na židli od stolu, já se na ní podíval, usmáli jsme se na sebe a pak už jsem se pomalu přesunul pod stůl. Jako správná vedoucí měla Klára stůl přiměřený svému postavení a tak stejně, jako měl dost místa nahoře, bylo dost místa i pod ním. Těžko říci, jestli tak byl navržen s ohledem na asistenty. Sedl jsem si tedy pohodlně pod stolem a Klára se přesunula zpátky k desce. Položil jsem si její nožky na svá stehna a ona se zeptala: "Tak co, půjde to? Máš tam dost místa?" "Mám se tu královsky", odpověděl jsem a vzal si do rukou obě její chodidla, která jsem pomalu ve svých rukou mnul. Klára začala opět pracovat, bylo slyšet jak mi nad hlavou ťuká do klávesnice a tak jsem se pustil do práce i já.

Položil jsem si jedno chodidlo na stehno a druhé jsem začal oběma dlaněmi hladit a mnout. Nejdříve jsem ho hladil po celé délce, abych se poté usadil u prstíků a věnoval se pouze jim. Masíroval jsem prst po prstu, kloub po kloubu. Občas s nimi trochu zahýbala a dala mi tak najevo, ať pokračuji dál. Když jsem dokončil masáž jejích prstů, pokračoval jsem na zbytku jejího chodidla a důkladně jsem promasíroval celé chodidlo až po kotník. Snažil jsem se nevynechat ani milimetr její nožky a tak mi masírování jednoho chodidla zabralo odhadem čtvrt hodiny. Dal jsem si promasírované chodidlo na své stehno a do rukou si vzal druhé, kterému jsem věnoval úplně stejnou péči. Když jsem dokončil obě chodidla, bolelo mne již trochu za krkem, poněvadž jsem celou dobu musel být skrčený. Vzhledem k tomu, že stůl nebyl u stěny, bylo tu na délku přeci jen více prostoru než na výšku. Napadlo mne proto, že bude možná pohodlnější když si na zem lehnu. Položil jsem její chodidla na koberec a začal měnit svou pozici. "Pokračuj ještě...," ozvala se seshora Klára. Ležel jsem teď pohodlně na koberci, vzal zpět do rukou její chodidlo a začal jej opět masírovat. Obě její nožky jsem teď měl kousek od obličeje a cítil jsem jejich nádhernou vůni.

Uvědomil jsem si, že Klářiny nožky jsou lehce zpocené. Netrvalo dlouho a dostal jsem nápad, jak jim ulevit. Vzal jsem obě chodidla za paty a dal si je před obličej. Vyšpulil jsem rty a začal jsem trochu prudčeji na obě chodidla foukat studený vzduch. Pak jsem je položil na zem, vždy jsem trochu roztáhl od sebe její prsty a foukal i mezi ně.

Začal jsem opět masírovat její patu a zblízka pozoroval rudě nalakované prstíky. Nemohl jsem dál odolat. Přiblížil jsem se rty k jejím prstům a políbil jsem její malíček. Zahýbala všemi prstíky najednou a řekla: "Ale, ale, co to tam dole děláš?" Nic jsem neodpovídal a dal jsem jí na malíček další pusu. Pak jsem jí začal hladit po spodní části chodidla a ona řekla: "Můžeš pokračovat dál, líbí se mi to." Vzal jsem si do rukou její nožku a začal ji pokrývat lehkými polibky, nejdříve na prstíky a pak i na nárt.

Zatímco jsem se věnoval jedné její nožce, Klára zvedla svou druhou a začala mne s ní jemně hladit po tváři. Položila mi ji na hlavu a prstíky si hrála s mými vlasy, pak ji posunula dolů, opět mne hladila po tvářích a jezdila svým chodidlem po celém mém obličeji. Já jsem pokračoval v líbání její druhé nožky a soustředil se na to, abych se jí nepřestal věnovat ani na okamžik. Na to, v jaké jsem pozici, jsem vůbec nemyslel. Její pohodlí a potěšení bylo to jediné, na čem mi záleželo.

Věnoval jsem se jejím nožkám, jak nejlépe jsem mohl a zdálo se, že Klára si užívala každou sekundu. Každý její pohyb podporoval mou touhu věnovat se jejím chodidlům ještě vášnivěji ...

Líbal jsem její chodidlo, trochu více jsem pootevřel rty a jejích nožek se tak poprvé dotkl můj jazyk. Teď už jsem její chodidla nejenom líbal, ale i lízal. Masíroval jsem její nožky svou pusou stejně tak, jako předtím svýma rukama. Posunoval jsem rty po straně jejího chodidla a jazykem jsem pomalu olizoval její nožku. Jazyk si užíval s jejími nožkami a stejně tak si užívaly její nožky s mým jazykem. Dostal jsem se zpět svými ústy k jejím prstům a už jsem déle neodolal. Vzal jsem její hebkou nožku, vlhkou od mých slin a dal si ji ke svým rtům. Trochu jsem je pootevřel a strčil si mezi ně její palec. Začal jsem ho jemně cucat a pak jsem se začal přesunovat k vedlejším prstům. Každý z nich byl tak úžasně hebký a sladký. Pomalu jsem cucal její prstíky a znovu jsem začal svými prsty masírovat její chodidlo a nárt.

Úplně jsem ztratil přehled o čase, cucal jsem její prstíky a masíroval její chodidla bůhví jak dlouho. Její občasné a slabé vzdechy však povzbuzovaly každý pohyb mých rtů a jazyka a tak jsem pokračoval dál. Věděl jsem, že jsem jí dělal dobře a to bylo to jediné, na čem záleželo. Sám od sebe bych se jejím prstíkům věnovat nepřestal nikdy a nebylo nic, co by mne mohlo zastavit. S výjimkou jedné věci. Kláry samotné. Její slabé vzdychání bylo medem pro mé uši. Cítil jsem, že se za ně stydí, ale potlačit je nedokázala. Uvědomil jsem si, že moje prsty a ústa na jejích nožkách už jí nestačí...

Položil jsem nožky na koberec a dál jsem cucal její prstíky. Svoje ruce jsem ale poprvé pustil za hranici, kterou pro mne doposud byly její kotníky. Rty jsem se s neustávajícím entusiasmem věnoval jejím nožkám a rukama jsem začal hladit její lýtka. Ta byla stejně hebká jako její chodidla. Pamatuji se, že když jsem Kláru poprvé spatřil na oddělení, měla na sobě sukni ke kolenům, pod kterou koukala lýtka, na kterých jsem mohl oči nechat. Ani ve snu by mne nenapadlo, že se jich jednou dotknu, natož že...

Hladil jsem její lýtka a milimetr po milimetru jsem se k nim vydal i svými rty. Opustil jsem její prstíky, líbal oba její nárty a pak i kotníky. Každá ruka hladila jemně jedno Klářino lýtko a moje pusa už teď také líbala střídavě obě úžasná lýtka. Změnil jsem pozici a klekl si, abych dosáhl i na horní část lýtek. Prsty jsem dal zpět na Klářina chodidla a vzal je do rukou. Hladil jsem její chodidla a líbal a olizoval její lýtka.

Najednou jsem ucítil, jak Klára trochu roztahuje její nohy a během okamžiku jsem je měl na ramenou. Od této chvíle se iniciativy chopila ona. Měl jsem obě její nohy kolem svých ramen a hlavu jsem teď měl mezi jejími koleny. Otočil jsem se na jednu stranu a začal jsem líbat nejdříve jedno kolínko a pak i druhé. Nemusím snad dodávat, že stejně jako zbytek jejího těla - který jsem zatím poznal - byla krásně hebká...

Po několika minutách padla i druhá hranice, tedy kolena, a já jsem začal jemně líbat Klářina stehna. Levé, pravé, kousek po kousek jsem se posouval nahoru. Už několik desítek minut jsem byl úplně zbavený smyslů a jediné co mne zajímalo byly Klářiny nohy. Dokázal bych si s nimi hrát celou noc.

Klára byla čím dál tím živější a rozhodně už neseděla na židli klidně. Dala své ruce na mou hlavu, hladila mne jemně ve vlasech a pomalu si mne přitahovala ke svému klínu. Já jsem ale pospíchat nechtěl, a tak jsem cestou nevynechal jediné místečko, které bych nepolaskal svým jazykem. Sukně se vyhrnovala čím dál tím výše, a já jsem poprvé zahlédl Klářiny kalhotky. Od jejího klína mne teď dělily už jen centimetry a já jsem cítil lehkou vůni z její kundičky.

O pár minut později jsem se dotkl nosem jejích kalhotek. Trochu jsem s ním zahýbal a jemně ji podráždil mezi stehny. Byla vlhká. Klára vzdychla. Vypláznul jsem jazyk a olízl jí její kalhotky. Byla sladká. Začal jsem jí pomalu přes kalhotky lízat. Klára to ale dlouho nevydržela, sundala jednu ruku z mé hlavy a kalhotky odtáhla na stranu. Opět jsem ji nejdříve svým nosem trochu podráždil na její broskvičce. Pak jsem se přisál svou pusou a začal ji lízat. Měla obě ruce na mé hlavě a tiskla si mne do klína. Snažil jsem se dosáhnout jazykem co nejhlouběji a lízal jsem ji jak nejlépe jsem mohl. Klára začala vzdychat trochu hlasitěji. Našel jsem klitoris a začal ji do něj lehce kousat. To už nevydržela a udělala se. Byl to ten nejkrásnější orgasmus, nejkrásnější věc, jakou jsem kdy zažil. ...

Klára se pomalu uklidnila a já jsem dál lízal její šťávy, které byly sladké jako med a kterých bylo opravdu vydatně. Hladila mne ve vlasech a já přemýšlel o tom, že lepší práci jsem v životě nemohl najít. Tohle bych dělal i zadarmo...

Závěr mého příběhu je bohužel jak ze špatného amerického seriálu. Měl jsem stále hlavu u Kláry mezi stehny, teď už jsem jí jen jemně lízal a oba jsme odpočívali. Najednou se otevřeli dveře a já slyšel: "Vy tu ještě... Proboha, co to tu děláte? To snad není možný!?" Během okamžiku nad námi stál ředitel a se slovy: "Vy jste tu dnes naposled, už vás tu nechci vidět. Peníze Vám pošleme. A vás slečno K. čekám zítra v kanceláři," skončil mou práci snů.

Druhý den jsem ležel ve své posteli a přemýšlel o tom, co se stalo. Práci už asi nezachráním, ale snad bychom mohli s Klárou přeci jen nějak pokračovat, myslel jsem si. Klára mne bohužel zklamala. Přišla mi od ní smska, že je ráda, že si zachránila práci a bude lepší, když se neuvidíme ani mimo banku. Tak mi nezbývá, než opět projíždět nabídky práce...