Ridlex Seznamka

Jenom pohlídat 6 Nová známost

Lolitky
Bylo mi už 27 a jak si dokážete dopočítat, tak mojí Klárce bylo už 18. Moje příběhy se točily kolem dvou dívek, ale tento příběh je jiný.

Po pěti letech s Klárou jsem si několik věcí uvědomil. Nejdříve to, že pokud jste s někým jen kvůli sexu, tak vás jednou omrzí. A to, že holka jako Klára si nevystačí s jedním chlapem. Ano, je to tak. Po pěti letech se svojí náruživou Klárou se mi začala odcizovat, setkávaly jsme se míň, a Klára si vymýšlela divné výmluvy. Po tom co strávila jednu noc u mne, jsem jí vzal telefon, na který někdo volal a ozval se mi do ucha mužský hlas, který mě utvrdil v mých podezřeních. Nepřekvapilo mě to, spíš mě překvapilo to, že když to teď vím, že mi to opravdu vadí. Takže odcizování začalo z obou stran.

Byl to už skoro měsíc, co jsme se ani jeden jednomu neozvaly, takže oba jsme už cítily, že je konec. Ale jednoho dne pozdě večer mi zazvonil mobil, na kterém se mi objevilo jméno Klára.

„Ahoj, Martine. Něco bych od tebe potřebovala…,“ vyhrkla rychle do telefonu Klára, bylo jasné, že pospíchá.

„O co se jedná?“ moje zvědavost neměla meze.

„Víš, slíbila jsem, že jedný známý dám pozor na dceru. Rodiče jí odjeli na celý jarní prázdniny a já se tam mám jednou denně zastavit, ale dneska musím rychle odjed. Tak jsem se chtěla zaptat, jestli bys nebyl tak hodnej a …,“ začala prosit Klára.

„A co z toho budu mít?“ řekl jsem naprosto sobecky, protože mi bylo jasný, že mezi námi je konec a nechtěl sem se obtěžovat kvůli Klářině úsměvu.

„Za každém den dostanu kilo, klidně ti to dam. A víš co? Přidám ti k tomu na každej den padesátku. Prosím, fakt pospíchám,“ nadhodila nabídku Klára, která mě docela zajímala. Zrovna jsem dal výpověď z práce, protože se mi do měsíce měl uvolnit líp placenej flek, takže mi přišlo vhod i těch 150 korun na den.

„Nebudou z toho žádný problémy?“ zeptal jsem se ještě radši.

„Ne vše v pohodě, ty rodiče o tomhle riziku věděly. Stačí, když jim zavolám a Jitce taky. Už vážně musím jít, tak bereš?“

„Dobře,“ odpověděl jsem docela spokojeně nad novým kšeftem.

„Skvělý, dneska už tam nemusíš, byla jsem tam. Zaskoč tam každém den kolem sedmý. Zajeď si ke mně pro klíče od baráku. Dá ti je Monika a taky ti řekne, kde leží ten barák. Zatím čau musím jít a moc dík…“ a s tím mi to položila.

Ještě jsem Kláře poslal smsku, že si tam pro klíče zajedu až zejtra. A jako by mi nikdo nezavolal jsem ten večer dožil. Na další den jsem si zajel pro klíče, které mi měla předat Monika. Asi nejste v obraze, co se zatím dělo mezi mnou a Monikou. Vlastně nic. Setkávaly jsme se pravidelně a jako jedna z mála věděla, že chodím s Klárou. Párkrát jsme se i bavily o tom co se stalo před několika lety, ale nějak závažně jsme to neřešily. Co bylo, to bylo a oba jsme to braly jako minulost. Začaly jsme si docela rozumět a dost jsme se skamarádily.

„Čau Martine, jak je?“ zeptala se Monika, když mi otevřela.

„Ale jo jde to, jdu vyřídit tu práci pro blba,“ chtěl jsem říct „pro paroháče“, ale na poslední chvíli jsem to změnil. Stejně to asi bylo jedno, protože Monice došlo co mě pořád trochu sžírá.

„Kašli na to Martine. Stejně ti to muselo bejt jasný,“ začala chlácholit Monika.

„To jo no, ale víš co. Dáš mi ty klíče?“ dostal jsem klíče a popis cesty a odešel jsem. Domů se mi nechtělo, nevím co bych tam dělal a bylo kolem čtvrtý, tak jsem zalezl do kavárny, odkud jsem měl v plánu odjed na kontrolu mladé dívky.

Bylo už kolem pul sedmý, když jsem se vydal na cestu. Chvíli to trvalo, než jsem našel barák, kde slečna bydlela. Párkrát jsem zabloudil, a když jsem už konečně strkal klíče do zámku správného domu, bylo něco málo po sedmý.

Dlouhá chodba mě zavedla až do obýváku, který sousedil s kuchyní, kde u linky stála asi patnáctiletá dívka. Asi si připravovala něco k jídlu, a měla sluchátka na uších, takže mě neslyšela přijít. Byla to mladá holka štíhlé postavy, světle hnědé rovné vlasy jí sahaly až do půlky zad a měla krásně oblý zadeček, který zdůrazňovaly upnuté kraťasy. Mimo nich na sobě měla bílé triko, které určitě zvýrazňovaly její ňadra, která mi byla zatím skrytá.

Dívka se otočila a pohlédla na mě krásnou tváří, která vyloudila vyděšenou grimasu. Hned si sundala sluchátka.

„Doufám, že se jmenuješ Martin, jinak vezmu tenhle nůž a uvidíš,“ pohrozila ostrým nožem, kterým si připravovala jídlo.

„Jo jmenuju se Martin a prosím odlož ten nůž,“ ukázal jsem jí klíče, aby bylo jasný, že jsem tu legálně, a pozoroval jsem jak položila nůž na linku a zase se otočila na mě.

„Si mě vyděsil, tohle mi už nedělej“ vyhrkla a opřela se o linku. Teď jsem si uvědomil, že jsem měl pravdu. Její bílé triko obepínalo hezké dvojky, které byly opticky větší.

Chvíli jsme se bavily o tom, kam jí odjely rodiče, kde bydlím a kam jela Klára, což na konec nikdo z nás nevěděl. Mezi tím jsem prolítnul pár pokojů, protože to byla moje práce zkontrolovat, jestli se tady neukrývá nějaký výrostek, a ona si dodělal jídlo, s kterým si sedla do obýváku.

„No pokud je všechno ok, tak já zas půjdu,“ řekl jsem po chvíli stání v obýváku.

„Vlastně jednu věc by si mohl udělat, v koupelně teče něco pod umyvadlem, asi to potřebuje utáhnout, kdyby jste byl tak hodný,“ poprvé mi zatykala s menší ironií v hlase, asi si neuvědomovala, že jsem skoro o 15 let starší.

„Jasně, má tu někde táta nářadí?“ řekl jsem si, že pomůžu, lepší než aby byl vytopeném barák. Po chvilce jsem si už vyndal z kapes mobil, peněženku a klíče, protože mě tlačily v kapsách a lehl jsem si pod umyvadlo. Po chvilce to bylo hotový, takže mě tam už nic nedrželo.

Vzal jsem si zpátky peněženku a klíče a šel jsem. Popřál jsem Jitce dobrou noc, kterou mi na oplátku také popřála a jel jsem domů. Už jsem byl asi pět kilometrů od Jitčina baráku, když jsem si řekl, že bych mohl zavolat Kláře, že je vše ok.

„Sakra, kde mám mobil,“ pomyslel jsem si, když jsem začal šmatat po kapsách.

„Kde jsem ho nechal? Vyndával jsem ho, když jsem utahoval ten kohoutek, ještě jsem kontroloval, jestli mi někdo nevolal, potom jsem si vzal peněženku, klíče… … a mobil jsi tam nechal debile,“ říkal jsem si pro sebe nahlas a na prvním možným místě jsem otočil auto.

Bylo už čtvrt na devět, když jsem znova odemykal hlavní dveře k Jitce. Prošel jsem až ke koupelně a vzal jsem si mobil ležící na prádelníku. Řekl jsem si, že to řeknu Jitce, aby náhodou něco neslyšela a nebála se, že tu někdo chodí. Zašel jsem do obýváku, z kterého zářila televize.

Teď musím na chvíli zastavit a popsat vše co jsem viděl. V televizi běželo porno, v kterém mladou ženu nakládá ze zadu nějakej urostlej chlap. Na gauči zády ke mně seděla Jitka jen v triku s odhalenou lasturkou, kterou jsem pořádně neviděl. Jenom co už jsem v té chvíli věděl, že Jitka se nevyholuje celá, ale nechává si čárku. Její ruce měly na pilno. Pravou rukou si zajížděla dvěma prsty do mušličky a druhou si dráždila poštěváček. Až jako poslední, jsem si všiml, že na uších má zase sluchátka, která zase zapříčinila to, že mě neslyšela přijít.

Napadlo mě, že nejlepší by bylo odejít, ale nemohl jsem se odtrhnout od prstíků, které mizely v její studničce. Začal jsem se vzrušovat nad představou, jak musí být už vlhká a jak by její studnička krásně obepínala můj penis. Nepohnul jsem se. Stál jsem na místě a koukal se na její hbité prsty. Jediné co jsem si uvědomoval mimo nich, byl můj stoupající klacek.

Jitka začala krásně vzdychat z blížícího se orgasmu. Vzrušení mě přemohlo a vytáhnul jsem si ptáka z kalhot a začal jsem si ho honit. Její vzdechy se zrychlovaly a proměňovaly se v hekání. Její prstík na poštěváčku zrychloval, stejně jako moje ruka jezdící po mým klacku. Oba prstíky si už nechala v kundičce a pracovala jen na poštěváčku.

Prohnula se v zádech a hlasitě vyhekla. Už dosáhla orgasmu a povolila celé tělo. Oba prsty z kundy vytáhla, jen jeden prstík lehce masíroval zmučený klitoris. To už jsem nemohl vydržet a zaběhl jsem do koupelny, kde jsem se vysemenil do umyvadla. Vystříkal jsem ze sebe úctyhodnou dávku, protože jsem už držel nějaký čas půst. Umyl jsem si ptáka a vypláchnul jsem umyvadlo, než jsem se rozhodl vrátit do obýváku.

Zrovna když jsem vešel do dveří, zvedla se Jitka a jen v triku se postavila proti mně a celá ztuhla zděšením. Koukala na mě a já na ní. Ani jeden jsme nevěděly co říct.
12.6.2020 22:12

Bylo by dobrý naučit se pravopis, takhle by jeden myslel že to píše lesba s brkem.