Ridlex Seznamka

Vystříkané tenisky

Footfetish
„Ahoj, já jsem Jirka, bydlím tady za rohem a k smrti mě fascinují tvoje nohy“, zaslechl jsem jednoho pozdního večera na chodníku za sebou, když jsem jako obvykle venčil svého psa. Přitom aniž by ten onen neznámý čekal no jakoukoliv moji reakci na tohle nenadálé oslovení, pokračoval dále. „Nikdy bych si tě tady netroufnul takhle oslovit, kdybych včera čistě náhodou nezahlédnul, že pod kalhoty nosíš černé silonky“. A opravdu. Ačkoliv jsem již několik let spokojeně ženatý, se svou ženou máme krásnou rodinu, a o své orientaci k něžnému pohlaví nemám sebemenších pochyb, svůj sklon k foot-fetišismu si užívám jak to jen jde, a tak kdykoliv je to jenom trochu možné, v žádném případě si nenechám ujít příležitost obléknout si pod kalhoty silonky, či dokonce nalakovat nehty na nohou. Nevím, jak a kdy si toho onen neznámý skutečně všimnul, ale sám jsem byl zvědavý, jak se situace bude dále vyvíjet. A dobře jsem udělal, protože zklamaný jsem určitě nebyl. „Víš, nelíbí se mi pouze ty tvé nohy, ale víš, nemůžu se vynadívat, jak ti seknou ty rifle, které nosíš, a ty tenisky, které to celé dotváří k úplné dokonalosti.“ To už mě ale nedalo, abych onomu neznámému nevyjádřil poděkování s touhle lichotkou a nezeptal se, co si onen človíček od našeho setkání vlastně slibuje.

„Víš, chtěl bych se tě zeptat, jestli by se ti nelíbila masáž chodidel. Nic víc, nic míň. Pouze mi dát šanci se těch tvých krásných chodidel dotýkat a udělat jim dobře“. Co všechno se mě v tu chvíli prohnalo hlavou už nevím, nicméně nevím proč, ale na nabídku jsem kývnul a s odvážným cizincem vyrazil k jeho domovu. Shodou okolností jsem byl toho večera doma sám a tak se nabídka večerního programu dokonce i hodila.

„Tady si lehni a udělej si pohodlí.“ Nezouval jsem se, nic, prostě jsem si lehnul tak jak jsem přišel a očekával, co přijde dál. Mladík ztlumil světlo, přiklekl k mým chodidlům a začal rozvazovat tkaničky mých tenisek. Pomalu a něžně mi sundal nejprve pravou a okamžitě si ji přiložil na obličej a já slyšel, jak si užívá jejich aroma. „Líbí?“ Zeptal jsem se zvědavě. „Ano, pane, moc. Přál bych si, aby tato chvíle nikdy neskončila a já si mohl užívat tuhle překrásnou vůni Vašich chodidel celý svůj život.“. Přitom mě pomalu sundával i druhou z tenisek a ani její aroma nenechal bez povšimnutí a snažil se inhalovat její atmosféru tak dlouho, jak mu to čas jenom dovolil.

Vůbec jsem v tu chvíli nevěděl, co dělat a jak reagovat. Ačkoliv u chodidel dámských, ironií osudu jsem to obvykle já, kdo si užívá takového okamžiku zutí drobných střevíčků z nohou mé ženy a obdivu jejich úchvatné vůně. Teď tu ležím u zcela neznámého člověka, a ten obdivuje má chodidla a jejich vůni přímo z mých tenisek.

V mém životě není větší odměny, než když mě má žena nechá za odměnu na konec našeho společného večera vyplenit její nejoblíbenější lodičky mým sperma, a když si je pak takto ještě za tepla obuje a začne procházet napříč náš byt z jednoho konce na druhý. Mé oči se v takové chvíli nemohou od jejích lodiček ani odtrhnou a představa, jak její chodidla plavou v mém sperma mě obvykle vhání novou energii a hormony do žil.

Okamžitě jsem si uvědomil, jakou mám dnes úžasnou příležitost vyzkoušet si její obvyklou roli a dostat tady toho klučinu do kolenou. „Ty Jirko“, povídám. „Jak si představuješ vyvrcholení dnešního večera? Je ti jasné, že máš mezi nohami cosi, co ti nedá klidu, dokud ten problém nevyřešíš?“ „Ano, pane. Jsem si toho vědom, ale nemusíte se bát. Nějak si poradím sám. Co jsem Vám slíbil, to také dodržím.“
„A není to škoda?“ ptám se ho jakoby nic. „Prosím, vem si ještě jednou do ruky tu moji pravou tenisku a pěkně si ji prohlédni. Nemyslíš si, že je přímo jako dělaná, aby sis ji obléknul na to své péro a zažil pocit shodný tomu, který si užívají dennodenně má chodidla? Pojď, zkus si to!“. Mladík trochu nesměle a s nejistým výrazem v očích udělal přesně to, co jsem mu řekl a s otázkou v očích se na mne zadíval, co bude dál.

Posadil jsem se k němu, natáhl ruku k jeho klínu, kde na jeho stojícím péru aktuálně trčela má pravá teniska. Myšlenka teplého sperma na mých chodidlech mě už v té chvíli vzrušovala tak, že jsem nechtěl odejít zklamaný, a tak jsem se rozhodl vzít aktivitu do svých rukou. Pomalu jsem mu začal svojí vlastní teniskou honit péro a nemínil jsem toho ani v nejmenším nechat, dokud do ní nevyteče. To už ale můj nový kamarád padnul na záda a oddával se blaženému pocitu, kdy jsem mu honil péro a on jenom čekal okamžik, kdy se do ní udělá a vyplní jí enormní dávkou svého semene.

Vlastně už netrvalo dlouho a Jirka v naprostém transu vystříkal do špičky mé tenisky takovou dávku semene, že jsem zůstal takřka závistivě zírat do své vlastní boty. To, co jsem v té chvíli viděl ale nemohlo ani v nejmenším konkurovat pocitu, když jsem do téhle loužičky, tedy vlastně louže semena zajel svým chodidlem krášleným černýma silonkami. Jirkovo sperma bylo teploučké a pod tlakem chodidla se tlačilo do špičky a jemným materiálem mých silonek prosakovalo k mým prstům, které od něj byly během chvíle naprosto obklopeny.

„Děkuju“ vzdechl v té chvíli Jirka. „Ne, já děkuji“. Odpověděl jsem mu. „Kdyby si mě dnes večer nepřišel oslovit, nikdy bych nezjistil, jaký tenhle pocit vlastně je“.

Od toho večera se stal Jirka mým teniskám zcela oddaným a má chodidla se v jeho sperma koupala již tolikrát, že už by se to ani spočítat nedalo. Co více, jeho zaschlé sperma ve špičkách mých tenisek už k nim patří úplně stejně, jako nezaměnitelná značka Converse All-Star na jejich boku. Otázkou času pouze je, zda-li je tu na světě ještě někdo takový, komu by se líbilo si mé Conversky „obout“ také , následně je pěkně vystříkat svým sperma a pak už si jen užívat, jak se do nich potápí má chodidla oblečená do nejjemnějších punčošek. Vstupenkou je jediný e-mail na converse4you@centrum.cz