Ridlex Seznamka

Alenka (05)

Romány
Těmi specialitami, které jsem sám jednou vyzkoušel, bylo zpočátku klasické sado-maso. To se ale časem ukázalo jako neodpovídající charakteru penziónu, a proto hledala něco jiného. Náhoda ji přihrála do cesty jednu návštěvnici...

Ráno jsem se probudil poměrně svěží. Včerejší návštěva u Aleny byla báječná, čekala mě docela příjemná práce v Brně, a možná i nějaká příjemná zábava. Přitom po návratu můžu počítat s Alenkou, zajdu si do sauny s Petrou, zkrátka, co víc bych si mohl přát. Možná bych se mohl i ubytovat u Heleny. To bylo dříve moje oblíbené místo, malý penzión v Žabovřeskách, který vedla moje kamarádka z dětství. Byla to oáza klidu a pohody na straně jedné, ale i místo, kde mohl člověk zažít velmi vzrušující chvíle. I když jsem tam dříve jezdil často, v poslední době jsem se Heleně trochu vyhýbal. Helena byla příjemná a na mě moc hodná a já měl časem pocit, že ji trochu využívám, Hlavně v době, kdy jsem byl sám a u ní hledal útočiště. To jsem teď nemusel, tak proč si tam nezajet. Teď už nemusím, ale chci.
Helena byla nejen majitelkou a vedoucí, ale kromě ubytovacích a stravovacích služeb provozovala i malé fitness a masáže. Časem zjistila, že je zájem i o jiné služby a k masážím přidala i občasné erotické služby. Zpočátku klasiku, s několika dívkami, později přidala i speciality. Ty nakonec zvítězily, takže nyní byl její penzión vyhlášený jako místo, kde se dá dobře jíst a bydlet a zároveň zažít úžasné chvíle.
Ještě z auta jsem do penzionu zavolal a měl štěstí, byl volný právě jen jeden pokoj. Teď už mi nic nechybělo. Pobrukoval jsem si a cesta krásně ubíhala. Na místě jsem byl přesně. Práci jsem skončil v pět hodin večer a v šest jsem už vcházel do recepce penziónu. Přivítala mě sama Helena. "Á, Petříček, vítám tě. To je dost, že jsi se na mě přišel taky někdy podívat. Už jsem si myslela, že jsi na mě zanevřel?"
Krátce jsem ji vysvětlil, že rozhodně ne, jen že jsem nechtěl zneužívat její pohostinnost, ale že dnes je to jinak. Jedu si skutečně jen odpočinout, vyspat se, protože toho mám za sebou dost. A to nejen pracovně, ale i v tom, v čem podniká ona. "No uvidíme, zrovna bych ti měla co ukázat. Jen se neodříkej a počkej až uvidíš." Domluvili jsme se, že se navečeřím, odpočinu a sejdeme se v devět v baru. S tím jsme se rozešli.
Přesně v devět jsem si sedal na barovou židličku a Helena mi nalévala skleničku Jima Beama. Usmívala se tajemně a když mi skleničku podávala naklonila se ke mně. "Chtěla jsem ti něco ukázat. Mám tady měsíc úplnou novinku a jak tě znám, bude se ti to moc líbit." Obešla bar a začala vyprávět.
Doba, kdy provozovala holky, jak jim říkala, byly už dávno pryč. Nemohla konkurovat specializovaným podnikům nebo malým privátům. Když potom zkusila speciální služby, zdálo se, že je to ono. Těmi specialitami, které jsem sám jednou vyzkoušel, bylo zpočátku klasické sado-maso. To se ale časem ukázalo jako neodpovídající charakteru penziónu, a proto hledala něco jiného. Náhoda ji přihrála do cesty jednu návštěvnici, která ji svými požadavky inspirovala a která jí svými požadavky pomohla najít styl služeb, který dosud na trhu erotiky chyběl. Tedy alespoň o něm nevěděla. No a od té doby se jí vede ještě lépe. Hosti přibývají a prakticky stále má vyprodáno. Proč, to se ukázalo po Helenině vysvětlení zcela jednoduché a přirozené. Byla v tom chladná kalkulace a jasná představa o tom, co by mělo být výsledkem, a to přesně Helena uměla.
Vycházela z toho, že existuje mnoho lidí, mužů i žen, kteří se ve svých představách či reálných skutcích blíží k praktikám podobným sado-masochismu a podobným, nejsou však z mnoha důvodů ochotni přistoupit na jejich klasické provádění. S tím jsem nemohl než souhlasit. I na mě mučírna SM působí příliš depresivně, i když mě některé postupy v ní prováděné jinak mimořádně zajímají. Původní SM mučírnu tedy nechala přebudovat na docela obyčejný pokoj, kde však mají návštěvníci k dispozici téměř vše, co je pro speciální praktiky potřeba. Všechno je organizováno tak, že lze pokoj během chvilky přebudovat na libovolný prostor. Počínaje růžovým dívčím pokojem, přes třídu základní školy, dokonce i s lavicí, katedrou a tabulí, ordinaci gynekologa a další podobné prostory. Dokonce ani klasické SM studio není nemožné. To všechno má k dispozici dnes už dvakrát a prakticky stále je alespoň jeden z pokojů obsazen.
Dal jsem si ještě jednoho panáka a pak jsme vyrazili na obhlídku. Všechno bylo umístěno v suterénu penziónu, přístupné z recepce přes společný přístup do fitnessu a sauny. Středem celého řešení byla jakási technická místnost, ve které bylo všechno vybavení, které se pak podle přání zákazníků stěhovalo do jedné ze dvou místností podle toho, jakou scénu si přáli vytvořit. Všechno byl dokonalé. Vedle jednotlivých kusů nábytku, přístrojů a pomůcek jsem si všiml připravených čistících a desinfekčních prostředků a skříní s čistým prádlem. Zdraví a čistota patřily vždy k Heleniným zásadám. Dal jsem jí najevo, jak se mi to líbí a že ji pokládám za geniální. O něčem takovém jsem ještě neslyšel.
"To ještě ale není všechno, to nejlepší jsem si nechala nakonec. Pojď za mnou." Vyšli jsme ze suterénu zpátky do recepce. Bránil jsem se, chtěl jsem ještě vidět vlastní pokoje, ale Helena mě ubezpečila, že k tomu ještě dojde. Začal jsem tušit něco mimořádného. Brzy mělo být moje očekávání překonáno. Prošli jsme do Heleniny kanceláře. Tu jsem znal dobře, párkrát jsem tam s ní zažil příjemné chvíle. Za kanceláří měla malou místnost v ní postel a vchod do jednoduše zařízené koupelny. Teď tam, vedle tohoto vchodu, přibyly ještě další dveře. Otevřela je a za nimi malé, točité schodiště. "To je jako ve strašidelném hradu," řekl jsem. "No, zrovna tady nestraší, ale i přesto je to nesmírně zajímavé. Pojď za mnou."
Začala opatrně sestupovat dolů a já za ní, Došli jsme o patro níže, takže jsme byli v úrovni suterénu. Před námi byly teď dvoje další dveře. "Půjdeme napřed sem, do leva," řekla Helena a otevřela dveře a rozsvítila.
Přede mnou byla menší místnost se sedací soupravou a řadou křesel do kruhu před oknem sahající od stropu až k zemi. Oknem? V tom okamžiku jsem pochopil a zatrnulo mi. Helena přistoupila k "oknu" a stiskla vypínač. Ano, odhadl jsem dobře. Okno nebylo oknem, ale zadní stranou jednostranně propustného zrcadla do vedlejší místnosti. Určitě to bylo tak, že ze strany vedlejší místnosti to bylo zrcadlo, zatím co od nás, jsme mohli vidět všechno jak na dlani. Můj odhad mi Helena hned potvrdila. Stejně jako to, že zrcadlo/okno je nerozbitné, stálo hodně peněz, ale že už se jí dávno zaplatilo. Nehledě k tomu, že jí osobně i jejím přátelům přineslo řadu pěkných chvilek. S tím se nedalo než souhlasit, zvláště, pokud jsem si stačil všimnout, že vedlejší místnost je právě teď zařízena jako gynekologická ordinace. Okamžitě jsem si začal představovat co se tam asi tak může dít a cítil, jak mi pomalu tvrdne můj čurák. Polkl jsem a otočil se na Helenu.
"Líbí?" "Moc, docela bych to chtěl vidět v provozu." "To není nic nemožného, právě teď jsou v "béčku" zákazníci, budou sice už pomalu končit, ale snad ještě něco stihneme. No a za hodinu přijdou zákazníci i sem, do "áčka". To ale dneska bude vypadat úplně jinak. A to něco uvidíš."
Vyšli jsem ven u místnosti a vešli do vedlejších dveří. Helena rozsvítila jen malé světlo u sedačky a já rychle přešel k oknu. Vedle se svítilo a pohled který se mi naskytl mě rozbušil srdce. Přede mnou byla školní třída. Dvě lavice, ve kterých seděly dvě dívky a před nimi katedra a za ní muž. Vedle katedry pak klasická školní tabule a na ní dokonce několik krasopisně vyvedených vět. "Ema má maso. My se máme." a podobně. Usmál jsem se a Helena si toho všimla.
"To byl můj nápad, taková maličkost dělá hodně. Však to také zrovna tenhle zákazník ocenil. Jen jsem tam ty věty přidala, hned byl ochoten mi připlatit tisíc korun. Prý ho to tak vzrušilo, že si užil více než obvykle."
Ano, to byla přesně Helena, racionální a vypočítavá, přitom však citlivá, dokážící se vžít do pocitů i představ kohokoliv. Helena se naklonila k oknu a stiskla malý spínač na panelu. Od toho okamžiku jsme mohli jasně a zřetelně slyšet všechno, co se odehrávalo vedle. Posadil jsem se do křesla, Helena vedle mne. Začal jsem sledovat situaci vedle, když do mne strčila.
"Na," a podávala mi sklenici. Byl to Jim Beam. "Ty jsi už s tím počítala?" "No jistě, vždyť už jsi u mne nebyl ani nepamatuji, a docela se mi stýskalo. Víš, je dobře mít někoho jako jsi ty. Někoho, kdo mi rozumí, kdo ví co a jak, kdo však zůstane ať se stane co se stane, jen mým dobrým kamarádem. Napijeme se, a pak už ti dám pokoj a dívej se, stojí to za to." Ťukli jsme si, loknul jsme si a obrátil zrak k oknu."
"Tak, Dvořáková, neslyšela jste mě?" Burácel profesor. Byl to muž asi tak kolem čtyřiceti. Vypadal jako opravdický učitel. Jak mi později řekla Helena, dokonce to učitel i byl. "Stoupněte si a řekněte mi, co to tam v lavici s Novákovou děláte." Dívka, na kterou mluvil, i její "spolužačka", byly tak asi 20-ti leté. Oblečením a účesem se však snažily vypadat na méně. To byl zřejmě účel.
Nováková se začala neochotně zvedat z lavice. Bylo vidět, že má krátkou sukýnku zvednutou a okraj kalhotek odhrnutý na stranu. Z růžové štěrbiny mezi nohama ji vykukovala jen špička banánu. Skutečně jen špička.
"No to je tedy něco. Já vám tady vykládám matematiku a co vy to tam děláte? No povězte!" "Já prosím,..., já prosím nemůžu." "Jak to že nemůžete, poroučím vám, aby jste mi to okamžitě řekla. Pokud ne, budu muset zavolat vaše rodiče do školy. Tak, povídejte." "Prosím pane profesore ne. Já to už povím. Já,..., víte,..., já si dráždím svojí pipinku." "Cóóóóó, co to má znamenat," zařval profesor. "Vy nevíte, jak máte odpovídat? Vy neznáte správné výrazy? Tak a teď ještě jednou a pořádně." "Ano pane profesore," a dívka pokračovala. "Roztáhla jsem si velké stydké pysky a do vagíny si zastrčila banán a teď s ním masturbuji. Zasouvám si ho hluboko dovnitř a když se mi tře o stěny pochvy a dráždí mi velké i malé stydké pysky, vzrušuje mě to. Tímto vzrušením mi stěny pochvy vlhnou a vytéká mi z ní sliz."
Chlap za katedrou byl viditelně vzrušený. Vstal a bylo vidět bouli na jeho kalhotách. "Pojďte okamžitě k tabuli a ten banán nechejte tam kde je."
Dívka šla pomalu a ruku si banán opatrně přidržovala. Když došla ke katedře, nakázal jí profesor aby se rozkročila, ohnula se a položila horní část těla na katedru. Stála teď tak, že jsme zezadu viděli její kundičku, celou holou, oteklé pysky a mezi nimi vykukující banán. Profesor se naklonil a chytil konec banánu a začal s ním dívku pravidelnými tahy šukat. Bylo zřejmé, že se jí to líbí.
"Pane profesore, pěkně prosím promiňte mi to a nepiště mým rodičům. Já už budu poslušná a nebudu vyrušovat. A teď mi prosím pěkně zasouvejte ten banán do mé pochvy, ať se mi tře o její stěny a dráždí mě. Já budu vlhká a vzrušená."
Dívka zatím zachovávala styl mluvy i relativní klid. To chlapa zřejmě maximálně vzrušovalo. Začal funět a jeho ztopoření i přes kalhoty nabylo obrovských rozměrů. Pravidelně vrážel banán do dívčiny zarudlé kundy a současně se otočil na její přítelkyni. Ta mezitím pod dojmem toho, co se dělo u katedry zvedla obě nohy, položila si je na lavici a doširoka otevřela. I ona měla uprostřed své kundičky zastrčený banán a i ona se s ním divoce ošukávala. Na rozdíl od trestané žákyně však ona dávala plně průchod svým pocitům. "Áááááááách,..., ááá, ááá, ááá,..." vykřikovala rytmicky shodně s tím, jak vrážela banán do středu svého těla.
"Nováková, okamžitě k tabuli." Zařval profesor a dívka se hned postavila a s banánem v ruce pospíchala směrem ke dvojici. Profesor jí vytrhnul banán a nasadil ho na druhý ještě volný otvor první dívky. "Tak Dvořáková, a teď mi popište, co budu dělat."
"Nasadil jste mi špičku banánu na řitní otvor. Zdá se mi, že banán je vlhký, měla ho asi v pochvě Nováková. Pokud na banán zatlačíte, roztáhne anální svěrač a vklouzne dovnitř."
To co říkala, zároveň chlap prováděl. Dívka měla položenou horní polovinu těla na katedře, hlavu měla otočenou tak, že jsme jí viděli do tváře a bylo vidět, že je vzrušená na maximální úroveň. Ještě se držela, takže mohla odpovídat tak, jak si profesor přál, ale bylo vidět, že už to dlouho nevydrží. Ale ani profesor na tom nebyl lépe. Však také vzápětí štěkl na druhou dívku. "Na kolena Dvořáková, a stáhni mi kalhoty."
Dívka hned splnila co jí přikázala a společně s kalhoty stáhla i slipy. Okamžitě proti ní vystřeli profesorův tvrdý čurák. Ten vzápětí pokračoval. "Tak, Dvořáková, začněte se zabývat mým pohlavím tak, jak jsme se to učili a popište mi podrobně co děláte." Jmenovaná chytla pevně čuráka do jedné ruky a druhou začala tisknout jeho koule.
"Vzala jsem, pane profesore, váš pyj do ruky a druhou rukou masíruji vaše varlata. Právě začínám třít pyj tak, že přetahuji předkožku dozadu a dopředu. Při tom se objevuje váš žalud. Celý pyj je nalitý krví, takže je ztopořený. Kůže kolem varlat se stáhla a celý pyj míří směrem vzhůru."
To stačilo. Chlap vypadl z role a začal vzdychat a vykřikovat. "Óóóóóóóóóóóó, tak dělej, vem ho do pusy a vykuř mi ho, dělej. Ááááááách, ááááááááááá,..."
Dívka vzala jeho čuráka do pusy a začala ho zručně kouřit. Tvrdý žalud zaplnil celou její pusu, ale ona a nepřestávala. Druhou rukou mačkala chvíli jeho koule, pak však si však olízla dva prsty a začala se dobývat do jeho zadku. Chlap lehce poklesnul v kolenou a roztáhl stehna, čímž se zřejmě trochu uvolnil jeho zadní otvor. Po chvilce dívčina snažení, kdy natáčela ruku z jedné strany na druhou, bylo vidět v profesorově výrazu, že se průnik podařil. Dívka ho kouřila a současně mu dráždila prdel. Chlap hekal a vzdychal a v křečích vzrušení vrážel oba banány do obou otvorů druhé dívky. Ta teď už soustavně křičela, vzrušením a možná i bolestí. Bylo vidět, že to nebude trvat dlouho.
Já sám jsem byl už také na pokraji a přemýšlel co dělat. Čurák mi stál jak svíce a ruka mi mimoděk sjížděla do rozkroku. otočil jsem se na Helenu a..., postavil se a jedním hmatem si stáhnul kalhoty i slipy. Helena měla totiž vyhrnutou sukni, byla samozřejmě bez kalhotek, a honila si píču jako o život. Sedl jsem si, teď už od pasu dolů nahý a začal si ho honit.
"Počkej,...," ozvala se Helena, postavila se zády přede mne, pokrčila a roztáhla nohy tak, že se začala nasouvat na mého stojícího čuráka. Rychle jsem se posunul a v okamžiku můj žalud a po chvíli celá délka zmizely v její roztažené kundě. V okamžení začala na mě zběsile nadskakovat. Vyklonil jsem se, abych za jejími zády viděl na scénu za oknem. Ona ji měla jako na dlani. Teď vedle všechno vrcholilo. Dvořáková i profesor směřovali k orgasmu. Vydávali teď zvířecí skřeky, chvílemi prokládané perverzním povzbuzováním a popisem toho, co všechno bude následovat. Ty tam byly ty strojené formulace z počátku.
"Dělejte, dělejte, mrdejte mi ty moje díry, áááááááá, ááááááááá, pořádně tvrdě. Až do konce. Roztáhněte mi pořádně prdel, já, já,..., já už brzy budu, áááááááááách,..." "No tak, žákyně, kuřte mi čuráka, óóóóóóóóóóóóó, pořádně, prcejte mě do prdele, hezky, prcejte mě, chtěl bych to klidně i od chlapa, prcej, prcej mi tu moji prdel, óóóóóóóóóóó,..." "Ano profesore, těším se na vaši mrdku, až mě s ní postříkáte celý obličej, těším se na to, až budu moc olízat svoje prsty, které má ve vaší prdeli, áááááách,..."
Ještě pár Heleniných přírazů a začal jsem stříkat. Helenina kunda se stáhla a cítil jsem, že i ona to má stejně se mnou. Vzápětí se udělali i všichni tři z sklem. Chlap začal mohutně stříkat. Nováková vytáhla prsty z jeho prdele a věnovala se už jenom čuráku a koulím. Semeno zasáhlo její obličej první mohutnou dávkou. Další už zachytila ve své puse a lačně je polykala. Dvořáková se poté, co se ji profesor přestal věnovat, majíce dost starostí se svým orgasmem, dodělávala sama. Prohnula se tak, že se dosáhla na oba banány a zuřivě s nima začala rejdit. Vzápětí za ohromného výkřiku přestala, z kundy se vyvalil obrovský proud šťávy a ona zůstala bezvládně ležet na katedře. Po chvíli se svezla na zem a bylo vidět, jak v doznívajících křečích vyklouzly oba banány ven. První ten z kundy, vzápětí i druhý.
Na obou stranách zrcadla nastala fáze uvolnění. Helena se nadzvedla a můj už vadnoucí čurák s mlasknutím opustil její kundu. Z ní se vyvalila dávka semene spolu s její šťávou. Helena to zachytila do ruky a rozetřela od rozkroku směrem nahoru. "Hmmm, to bylo něco." Pronesla jen tam mimoděk a olízla si svoji ruku. "Pojď, půjdeme se vysprchovat. Tady vedle už to bude končit a i kdyby ne, máme za chvíli ještě jeden program."
Vyšli jsme nahoru, osprchovali se a za chvíli už seděli u lehkého jídla v baru.