Ridlex Seznamka

Kapitola 01

Klasika
Kapitola 1.

Myslím, že na jménu nezáleží, řekněme, že se jmenuji Jana, je to krátké a rychle se to napíše. Narodila jsem se v jednom menším městě, kde jsem prožila vlastně celé své mládí a po pravdě řečeno, kromě nevinných her na tatinka a na maminku, nebo doktor - pacient, jsem až do svých jedenácti let neměla o sexu a sexuálním životě ani potuchy.

Doma jsem byla vedena k samostatnosti a vůbec k životu bez nějakého falešného studu, svlékat se před otcem, maminkou či bratrem bylo úplně normální, zrovna tak jako oni se před námi dětmi nestyděli. Můj bratr Pavel byl o rok mladší než já a jelikož jsme od malička znali jeden druhého, vůbec jsme se nijak moc o pohlaví toho druhého nezajímali.

Všechno se ale změnilo příjezdem mého bratrance Jirky k nám na prázdniny. Byl o pět let starší, tudíž mu bylo už sedmnáct let a právě v tom sexuálním životě, o kterém jsem tenkrát neměla ani potuchy, se už docela slušně vyznal.

Začalo to tehdy, když byla v zámeckém parku pořádána pouť, na kterou jsme všichni tři, bratranec Jirka, bratr a já, šli společně. Můj bratr Pavel tam samozřejmě okamžitě potkal spoustu svých kamarádů a tak se od nás brzo odtrhl. Zůstali jsme s Jirkou sami dva a tak jsme slezli kdejakou atrakci, pili limonádu, lízali zmrzlinu a tudiž nebylo divu, když jsme toho měli dost a šli parkem domů, že se mi moc chtělo čůrat. Zrovna tak, jak jsem byla zvyklá čůrat před Pavlem a Pavel přede mnou, tak i teď jsem sešla z cesty na trávník, zvedla sukénku, stáhla kalhotky, přičapla si a už to ze mě stříkalo. Jirka stál tak asi tři kroky ode mě a udiveně se na mě díval. Když jsem se vyčůrala, natáhla jsem si kalhotky a chtěla jít dál. A tehdy mě Jirka položil otázku:

„Poslechni Jano, ty ses nestyděla přede mnou vyčůrat?“

„Nee, proč? My přece s Pavlem také spolu čůráme!“

„Hmmm, a poslechni Jano, víš ty vůbec, jak se dělají a rodí děti?“ ptal se dál Jirka.

Kterápak dívka to ve svých jedenácti letech ví zcela přesně? Já to tehdy nevěděla.

A tak ještě v zámeckém parku mě Jirka uchopil za ruku a sešel se mnou mimo cestu do houštiny, kam nebylo odnikud vidět. Zde jsem si musela zvednout sukénku a moje bílé kalhotky s červenými puntíky stáhnout až ke kolenům. Jirka si přede mě klekl, dlouze a zblízka se mi díval mezi nohy, lehce přejížděl prsty po mé, od moče trochu vlhké štěrbince a mnou počalo projíždět takové neznámé a ne nepříjemné mrazení. Docela jsem až dostala strach, aníž bych věděla proč. Začala jsem ucukávat a raději jsem si zase kalhotky natáhla. Jirka se jen usmíval a přejížděl si rukou přes svůj rozkrok, který mi připadal nějak vyboulený. A v tom mě zase položil otázku:

„A znáš to Janičko, jak to vypadá u nás, hochů mezi nohama?“

„Ano, znám, vždyť vídávám přeci nahého Pavla i tatínka.“ odpověděla jsem popravdě.

Jirka si pojednou rozepl poklopec a vyndal ven něco velkého a tuhého, co jsem ještě neviděla a neznala. Tenkrát jsem vlastně poprvé v životě viděla ztopořený mužský úd a teď jsem pro změnu zase já na něho udiveně zírala. Jirka vzal mojí ruku, položil mi jí na ten tuhý válec a já nějak instinktivně okolo něj semkla prsty. Jirka mi ruku přidržel, několikrát se pohnul dopředu a dozadu a mě ten válec projížděl semknutými prsty a lehtal mě v dlani:

„Jirko, jak to že to je tak veliké? Ani Pavel, ani tatínek to tak veliké nemají?“ ptala jsem se.

„Janičko, dneska už je dost pozdě, musíme jít domů, nikomu ale nic neříkej, to musí zůstat jen mezi námi a jestli budeš chtít, tak ti zítra vše podrobně vysvětlím a ukáži. Ale musíš mi svatosvatě slíbit, že nikomu nic neřekneš. Ano?“

Ráda jsem mu to slíbila, moje zvědavost byla probuzená a já chtěla opravdu vědět víc.

Na druhý den dopoledne jsme měli domluveno, že se půjdeme koupat do rybníka, tak asi 20 minut od nás pěšky a tak jsem se docela na ten druhý den těšila.

Dopoledne bylo nádherné, slunečné a cesta nám utekla, ani nevím jak. Byla jsem už trochu zvědavá a nedočkavá dovědět se něco více, stále jsem nemohla zapomenout na ten válec v mé ruce a dozvědět se, jak se tedy vlastně rodí děti. Široko daleko nebylo človíčka a tak když jsme došli k rybníku, rozbalili deku a jak jsme my děti byli zvyklí se nazí koupat, svlečení bylo dílem okamžiku. Jirka měl na sobě plavky, ale když viděl, že nikdo nikde není, tak si je také stáhl a já viděla, jak mu z jeho tmavého ochlupení už zase vyčníval ten válec a já jsem si ho zvědavě prohlížela. Nezdál se mi teď ale tak velký jako předešlý den a Jirka, jakmile jsme se usadili na dece, mě hned začal zasvěcovat do tajů sexu. Ptal se mě, jestli vím, jak se to všechno jmenuje, jak se jmenuje to co mám mezi nohama, co má on mezi nohama a já po pravdě odpovídala, co jsem znala. Tenkrát jsem ještě žádné chloupky mezi nohama neměla a když jsem zavadila pohledem o moji ´škatulku´, jak jí maminka nazývala, celá se mi leskla vlhkem, což jsem ještě nikdy takhle neměla. To docela příjemné mrazení mnou zase začalo projíždět a já dychtila stále víc se všechno dozvědět. Jirka mluvil o čůráku, o kundě, o mrdání, musela jsem si lehnout a roztáhnout nohy, Jirka mě ´škatulku´ roztáhl a díval se dlouze dovnitř, vyprávěl mi o panenské bláně, o jejím protržení při prvním styku, o menstruaci, o souloži, o výstřiku a když se mě zeptal, jestli chci vidět, jak mu ocas vystříkne, jen jsem němě přikývla. Musela jsem zůstat ležet z nohama roztaženýma, Jirka si klekl přede mě, uchopil ten válec do ruky a začal rychle rukou po něm jezdit sem a tam a najednou z něj vystříklo něco bílého, a ještě a ještě, několikrát za sebou, cukalo to s ním a když mě Jirka na něj položil ruku, cítila jsem v dlani to lepkavé, teplé vlhko na jeho špici. Po chvíli jsem viděla, jak se mu ten válec zase zmenšuje, až to bylo zrovna tak veliké, jako jsem to znala u tatínka. Teď už jsem ale věděla, proč to tak je, Jirka mi vše vysvětlil o honění ocasu, ukázal mě, kde se nachází můj poštěváček a co to je, jak se dá dráždit, ale já se toho nějak bála i když mě to příjemně vzrušovalo. Museli jsme ale brzy přestat a obléci si plavky, jednak přicházel můj bratr s kamarády a jednak přicházeli už i cizí lidé se koupat.

Prožili jsme to dopoledne ve vodě, skotačeního bylo dost a dost, občas mě ve vodě Jirka pohladil přes plavky štěrbinku, jindy zase jsem mu já sáhla do rozkroku a oběma se nám to líbilo.

Další den se ale počasí pokazilo, pršelo a tak jsme byli nuceni zůstat doma, kde ale nebyla možnost nějakého soukromí a být spolu sami. Proto se už mezi námi nic jiného nepřihodilo, ani slovy, ani činy. Škoda, že Jirka za dva dny odjížděl, možná bych se toho dozvěděla víc a kdo ví, jak by to mezi námi nakonec dopadlo, jestli bych už tenkrát s ním o panenství nepřišla.

Ale jeden večer jsem stejně byla sama na sebe zvědavá a když jsem šla večer do postele, tajně jsem si připravila zrcátko a baterku a když se u nás v pokoji zhaslo a Pavel už spal, vlezla jsem si pod deku, vyhrnula noční košilku, roztáhla nohy, dala si mezi ně to zrcátko a baterkou si svítila do štěrbinky a hledala tu panenskou blanku. Nic jsem ale kloudně neviděla a tak jsem zlehka sahala prstem dovnitř, až mě to najednou zabolelo a já toho raději nechala.

Za několik dnů jsme byli s Pavlem sami doma a já večer co večer vzpomínala na Jirku a na jeho tvrdý ocas. To jsem od Jirky už věděla, že se tomu říká ocas, nebo také čůrák, to moje že je kunda, prsa, že jsou kozy a když se strčí ocas do kundy, že to je mrdání. Byla jsem zvědavá, jestli to u Pavla také tak funguje, jako tomu bylo u Jirky a tak jsem s Pavlem na toto téma začala hovořit. Samozřejmě neměl ještě vůbec o něčem takovém ani ponětí, vím jen, že jsem vůbec nepoužívala ta pojmenování, která jsem znala od Jirky, ale používala jsem ještě naše dětské názvy, jako ´škatulka´, ´kolíček´ a podobně. Přiměla jsem Pavlíka k tomu, aby si svlékl kalhoty i spodky a začala jsem si hrát s jeho ´kolíčkem´ a ejhle, za nedlouho mu také ztvrdnul, ovšem o velikosti se nedalo hovořit, prostě byl to opravdu jen takový tvrdý ´kolíček´! Chvilku jsem mu po něm jezdila rukou, jak jsem to viděla u Jirky, domnívajíc se, že mu také to bílé vystříkne, ale nic se nedělo a Pavlík za chvilku ztratil zájem a nechtěl už na sebe nechat sáhnout. Cítila jsem sama u sebe, že mám zase ´škatulku´ docela vlhkou a když jsem si do ní sáhla, hezky to ve štěrbince klouzalo. Chvilku jsem se tak hladila, potom se ale dostavil takový nějaký zvláštní pocit, měla jsem dojem, že se ve mě něco děje, dostala jsem strach a raději jsem toho nechala.

Tak to bylo moje první setkání tak trochu se sexem a sexuálním životem. Ale než budu dále pokračovat ve svých vzpomínkách, bude třeba zasvětit nezasvěcené a obnovit znalosti zasvěceným, což učiním v následující kapitole.