Vlásenka se ráda vozí

Neuplynul ani týden, a když jsem zase ráno projížděl obcí, mávla na mě dlouhovlasá dívka. Tentokrát už jsem nepřemýšlel, jestli mám zastavit, a rovnou zajel na zastávku. „Ahoj, svezeš mě zase?“ zeptala se s nevinným úsměvem a už se poutala v sedačce. Sotva jsem stačil pokývnout. „Minule, na Kaplenci, to bylo hezký, viď?“ začala hned rozhovor. „Jo, líbilo se mi to. Zajedeme tam zase někdy?“ „Ráda. A co dneska? Odpoledne mi odpadá škola, budu končit už v půl jedný…“ Zamyslel jsem se. Že bych si vzal odpoledne volno? Hmmm… mohlo by to nýt zajímavé. „Ty, Mirko, já ale dřív jak v jednu nemůžu.“ odpověděl jsem. „To je akorát, v pohodě. Tak pojedeme?“ skoro žadonila. No a měl jsem jasno o odpoledním programu. Trochu líp jsem si ji prohlédl. No, pěkný. Dnes má slečna sukničku a nějaké barevné tričko, jestli s podprsenkou nebo bez, to se nedalo poznat. Takže Kaplenec, dobře. „Kde tě naberu?“ „No jako minule, kousek před autobusákem, ne?“ odpověděla celkem samozřejmě. „Domluveno.“, a už vystupovala a odcházela do školy. Ještě se na mě otočila a usmála se. Fakt nádherná holka, pomyslel jsem si, a po zbytek cesty vymýšlel, jak šéfovi zdůvodním odpolední volno. Ještě že mám pár hodin naděláno.
Dopoledne uteklo, ani jsem nevěděl jak, a jedna hodina se přiblížila. Sprchu po práci jsem tentokrát vzal důkladně, co kdyby… a těsně před jednou zvolna přijížděl k nádraží. Už tam stála. Z dálky jsem sledoval štíhlou drobnou postavičku s batůžkem v ruce. Sotva poznala moje auto, usmála se a vykročila ke mně. „Ahoj“, dostal jsem pusu na tvář. „Ahoj, princezno“, pohladil jsem jí nahé koleno. Jen se usmála.
„Tak co ve škole?“ snažil jsem se trapně rozpoutat nějakou konverzaci. „Ále… opruz, jako normálka“, přišla okamžitá odpověď. „Těším se tam, je tam hezky“, pokračovala, „a slibuju, že nahoru už nepolezu. Nebo aspoň ne tak vysoko.“, dodala po chvilce.
I tentokrát jsem měl štěstí, lesní parkoviště bylo prázdné. „Hele, pojď si to obrátit. Minule jsem vedl já tebe, co kdybys teď vedla na Kaplenec ty mně?“, napadlo mě. „Jasně, pojď!“ vzala mi ruku do své drobné tlapky a já cítil, jak mi zacukalo ve slabinách.
„Tady jsi mi posledně naplácal, viď?“, utrousila polohlasem, když jsme míjeli velký kámen u cesty. „No, to jo. Mám zase?“ „Můžeš…“, začervenala se, pustila moji dlaň a zastavila se. Sedl jsem si na kámen a poplácal se po stehnech. „Tak pojď, jak dlouho mám čekat?“ hrál jsem dotčeného. Odpověď překvapila: „Ano, pane“, špitla tiše, a už se mi pokládala bříškem na nohy. Dlouhé vlasy jí visely až na zem. Ucítil jsem něžný tlak dívčích prsíček na ruce, kterou jsem měl pod jejím tělem. Takže je bez podprdy, fajn. Vystrčila zadeček a čekala. Nejdřív jsem ji lehce plácl na každou půlku. „Au!“ hrála to na mě. Plesknutí se zopakovalo, ještě víc vystrčila prdelku. „Nebudu tě bít“, řekl jsem jako posledně, „ale hladit. Jsi hezká.“ A s těmi slovy jsem jel dlaní od kolen až k zadečku, pod sukničku. Sukýnka se lehce vyhrnula a já uviděl její kalhotky. Obyčejné, bílé, skoro dětské. Oproti minule docela rozdíl. A jestli mi předtím už stál, tak při tomhle pohledu ztvrdnul na kámen. Dlaní jsem hladil hebká stehna a drobný zadeček, a sledoval, jak dívka na laskání reaguje. Na ruce, o kterou se opírala, bylo cítit, jak moc jí bije srdce. To byl úplný kulomet. Zajel jsem dlaní mezi stehna. Mirka se rozkročila, aby mi usnadnila přístup ke kundičce. To horko mezi jejími stehny bylo fascinující. Stejně jako měkkost dívčího vzrušením horkého pohlaví. Hladil a masíroval jsem tu nádhernou kundičku přes kalhotky, které byly čím dál vlhčí. A potom mě to napadlo? „Dostaneš na holou. Zlobivko.“ a jednou rukou jí stahoval kalhotky pod prdelku. Uvolnila si pravou ruku, a já viděl, že mi pomáhá. Najednou byly bílé kalhotky u kolen a já měl před očima nádherný nahý zadeček té nezletilé dívenky. Bez váhání jsem zajel prsty mezi ty hebké půlky a nahmátl už pěkně mokrou kundičku. Vlásenka tiše zasténala. Rozhodl jsem se pokračovat ve hře, kterou mi před chvilkou nabídla. „Tak tobě se to líbí, jo?“ „Ano, pane, líbí, hlaďte mě ještě, prosím, víc…“ vydechovala vzrušeně. Stáhl jsem teď už nepotřebné kalhotky až ke kotníkům, a Mirka sama z nich vyndala pravou nohu. A vzápětí se široce rozkročila.
Musel jsem se podívat. Prostě musel. Chtěl jsem vidět tu krásnou kundičku, kterou jsem cítil v dlani, ale i její stále silnější vůni. Dva těsně sevřené baculaté rtíky dívčího pohlaví byly krásně hlaďounké a hebké na dotek. Vpředu, na podbřišku, jsem ucítil nějaké jemné chloupky, ale vidět to v téhle pozici nebylo. „Hmm, holí se, ale jen dole, tak to mám rád“, a projel jsem štěrbinku dvěma prsty. Vlásenka se zatřásla. „Copak“, zlobil jsem ji, „snad ti není zima?“ „Ne, pane“ zůstávala dívenka stále ve své roli, „zimou to není. Jen… vaše dotyky mě moc vzrušují.“ A snad jako důkaz, že si nevymýšlí, byla její kundička najednou mnohem mokřejší. „No dobrá, dobrá“, přijal jsem dominantní roli, „tak se na to podíváme blíž.“ A začal jsem jí projíždět úplně zmáčenou štěrbinku stále rychleji, její dýchání se zkracovalo, a steny rozkoše byly stále hlasitější. Když dospěla na vrchol, přešlo její sténání do jakéhosi hrdelního mručení a z kundičky vytryskl malý pramínek. „Ty vole“, došlo mi, „tohle je malá stříkačka. Tu si budu teda muset vychovat.“ A schoval jsem uspokojenou kundičku celou do dlaně. Odpovědí mi bylo sevření dívčích stehen, která na chvíli uvěznila moji dlaň.
Když se Vlásence zklidnil dech, pomalu vstala. Vstal jsem taky, vzal ji kolem ramen a došli jsme k ruinám kaple. Od minula tu někdo posekal trávu, takže okolí bylo pěkně upravené. Mirka nemluvila, ale dala mi ruku kolem pasu.
„Tak co, budeš zase zkoušet štěstí?“ zlobil jsem ji. „Můžu,“ usmála se, „a budeš mě chytat, kdybych zase spadla?“ „No jasně, stoupnu si hned za tebe!“ Dvěma kroky byla u zdi a pomalu stoupala po kamenech vzhůru. Jak se soustředila, aby se jí pod nohou nevyvalil kámen jako posledně, ani si neuvědomila, že je pod sukničkou docela nahá, a že jí civím mezi nohy. Ocas mi stál jako tyč, a bouli na kraťasech jsem se nesnažil nijak maskovat. „Hele, brzdi,“ musel jsem po chvilce říct“, tam odtud jsi spadla. „Výš už nechoď.“ „Dobře, už polezu dolů“, otočila se. Sestupovala zadečkem napřed. Měl jsem pod její sukýnku krásný výhled. Když byla někde na úrovni mých ramen, objal jsem to krásné dívčí tělíčku a sundal ji se zdi. Když jsem ji postavil na trávník, usmála se, a nabídla mi rty k polibku. Nešlo odolat. Přitiskl jsem si ji k sobě a líbal ji jako dospělou ženu. Musela na bříšku cítit moji kamennou erekci. „Pojď, schováme se za tu zeď, na druhou stranu není vidět“, vykročil jsem tím směrem. Poslušně šla se mnou.
Z druhé strany byl příjemný polostín. Posadil jsem se na trávu a vybídl Vlásenku: „No tak, na co čekáš?“ Sklonila hlavičku a usedla mi obkročmo na klín. „Počkej, musím si ho srovnat, nebo mi ho zlomíš“, ještě jsem ji zadržel. „A nechceš ho pustit taky na vzduch? Třeba by mu bylo líp…“ nechala vyznít větu do vytracena. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem na takovou větu nečekal. Rozepnout kraťasy a stáhnout je i s boxerkami bylo dílem několika vteřin. Tvrdý ocas se tyčil vzhůru. „Tak si pojď sednout na klín už!“ byl jsem nedočkavý. „Když já ale… ještě nikdy… jsem TAM nic neměla, víš?“, vyslovila velkými písmeny. „Neboj se, nechci hned dovnitř“, uklidňoval jsem ji, „položím ti ho mezi nohy, uvidíš, jak moc je to příjemné.“ Konečně Vlásenka dosedla. Na poslední chvíli jsem si ho položil na břicho, a tak ho měla po celé délce své mokré skulinky. Oběma rukama jsem ji uchopil za nahý zadeček a přitiskl si ji do klína. Mokré teplo jejího rozkroku jsem cítil až na koulích. Nádhera. V ocasu mi mohutně škubalo. Byl jsem tak vzrušený, že by stačilo pár pohybů, a stříkal bych jako hydrant. To jsem ale ještě nechtěl. Chtěl jsem tu krásnou kundičku ochutnat.
Mirka chvíli seděla bez hnutí a se zavřenýma očima. Potom se lehce začala pohupovat dopředu a dozadu, a jak byla mokrá, můj klacek lehce klouzal tím slzavým údolíčkem její panenské kundičky. Vyhrnul jsem jí tričko, a konečně uviděl její prsíčka. Božská nádhera. Velikostí něco mezi jedna až dvě, drobné tmavé bradavky, které byly teď tvrdé jako kamínky. Nadzvedl jsem se a olízl je. Zasténala a zahýbala zadečkem. Nasál jsem mezi rty jednu naběhlou bradavku a lehounce ji skousl. Prudce se nadechla, evidentně ji to moc vzrušovalo. Chvíli jsem si ji takhle mazlil a dráždil, a potom jsem ji položil na trávník na záda. „Chci ti teď lízat skulinku, ano?“, nečekal jsem na souhlas a sklonil se mezi pootevřená štíhlá stehna. Hned když jsem tu kouzelnou škvírku projel jazykem poprvé, hlasitě zasténala a široce roztáhla skrčené nohy. Chce to, to je jasné. A chce to moc. Líbal jsem se s panenskou kundičkou, projížděl ji celou od zadečku až ke knoflíčku, a zkoušel vniknout jazykem do těsné pochvičky. Vlásenka se pomalu přestávala kontrolovat. Její sténání nabíralo na intenzitě, jak se blížila k dalšímu orgasmu. Náhle se celá kundička jakoby vyboulila, a vystříkl z ní silný teplý pramínek. Přisál jsem se k té skulince a v otevřených ústech ucítil ještě jeden silný výstřik. Tělo dívenky po chvilce úplně zvláčnělo, když předtím moji hlavu uvěznila mezi svýma nohama v té nejsilnější křeči orgasmu.
Položil jsem se vedle ní na trávník, lehce si hladil stále vztyčený ocas, a potom jsem jí vzal ruku a položil si ji na něj. Otevřela oči. „Ty chceš… mám ti… opravdu?“, hledala těžce slova. „Jo, musíš, jinak se mi už roztrhne.“ Sevřela ho mírně v dlani a zapumpovala nahoru dolů. A ještě jednou. „Až začnu stříkat, hoň ho pořád, dokud ti neřeknu“, instruoval jsem ji ještě. Bylo vidět, že ji činnost zaujala. Klekla si, aby na to, co dělá, dobře viděla. Znovu jsem jí zajel rukou pod sukničku mezi stehna a po chvilce cítil, že už to na mě jde. „Nepřestávej, už brzy budu stříkat, hoň mi ho pořád“, stačil jsem ještě říct, a v ten moment se mi ocas napnul na max a vylétla z něj první dávka. Vlásenka na chvíli přestala. „Co jsem ti říkal? Pokračuj, dělej!“, vymáčkl jsem ze sebe pracně. Kaskády teplého semene tryskaly jedna za druhou, stříkal jsem si na břicho, Vlásence teklo sperma přes prsty, kterými mi honila ocas.
„Teď ho nech, jen ho drž, už ho ale nehoň“, zavelel jsem, když už jsem neměl co vystříknout. Zvolna mi v té hebké dlani vadnul do normální podoby. Vlásenka sledovala, jak se mi ocas zmenšuje, a jak jí stékají po prstech zbytky semena. Otřela si ruku do trávy. Natáhl jsem se pro kraťasy a z kapsy vylovil kapesník. „Přece se cestou nepřilepím k boxerkám, že jo…“ bručel jsem si polohlasně. Potom jsem se oblékl. „Půjdeme?“ „Asi jo“, odpověděla mi Mirka.
„Tys tam toho teda měl…“ prohlásila potom cestou k autu. „To je pokaždý tolik?“ „To ne, teď jsem ale delší dobu nestříkal, tak toho bylo hodně.“ „Hm… je to teplý, ale rychle to potom studí.“ uzavřela téma.

(návrhy na případné pokračování pište do komentářů, díky)